Berchembogen

Berchembogen sice leží na území dnešního chebského okresu, historicky do něho však nepatří. Vznikl ve druhé polovině 19. století jako lovecký zámek na území tehdejšího panství Chodová Planá. Jeho majitel, Jan Arnošt Berchem-Haimhausen, ho tehdy nechal vystavět jako místo pro občasný pobyt při loveckých výpravách. K obdobným účelům tehdy vzniklo ještě několik dalších zámeckých staveb, ležících dnes vesměs na území sousedního okresu Tachov.

Zámek Berchembogen sloužil majitelům až do čtyřicátých let. Po roce 1945 připadl do majetku státu, který ho předal k užívání národnímu podniku Státní lesy. Jeho prostory obhospodařovala lesní správa až do počátku devadesátých let, poté v něm zřídila pohostinské zařízení. Pro zámek bylo vybráno místo na malé mýtině v severní části lesního komplexu rozprostírajícího se mezi Chodovou Planou a Trstěnicí. Současné mapy ho v těchto místech uvádějí pod názvem "Zámeček". Jeho stavba byla projektována počátkem sedmdesátých let 19. století, pravděpodobně v souvislosti s Arnoštovou stavební aktivitou, pokračující budováním zámků Neuhaimhausen a Jalový Dvůr u Broumova a vrcholící výstavbou nového zámku přímo v Chodové Plané. Její dokončení bylo plánováno již na rok 1875, neboť toto datum nesla původní verze chronogramu, který měl být umístěn na budově. Vzhledem k prodloužení termínu dokončení stavby do roku 1876 však musel být samozřejmě změněn. Chronogram obsahuje následující text:

Ioannes Ernestus Comes de Berchem-Haimhausen

[hujus stirpis adhuc unicus] antiquorum Dominorum

in Kuttenplan eX gente Comitum de et in Haimhausen

Cognatus et successor, hanc VilLam Venatoriam,

sibi Monumento aedificari et Berchembogen Vocari

jussit

tedy "Jan Arnošt hrabě Berchem-Haimhausen (jehož rod je dosud jedinečný), příbuzný a nástupce starožitných pánů v Chodové Plané z rodu hraběcího z a v Haimhausenu, rozkázal sobě vystavět tuto loveckou vilu jako památník a nazvat ji Berchembogen". Dvoupatrová zámecká stavba členitého půdorysu se vstupem pod ozdobným balkonem s několika nárožními rizality a arkýři byla završena dvěma příčnými sedlovými střechami se stupňovitými štíty. Podobu tohoto pseudogotického sídla dotváří množství profilovaných ostění a obdobných architektonických detailů, jakož i zaklenutí a výzdoba interiéru.

Text: historie
6.7. 2002 - Jiří Úlovec / Hrady, zámky a tvrze na Chebsku