V roce 1697 zakoupil princ Evžen Savojský, jeden z nejvýznamnějších rakouských vojevůdců ve válce proti Turkům, pozemky u Vídně pro stavbu svého zámeckého komplexu. Již koncem 90. let 17. století zde pravděpodobně založil architektonicky řešenou zahradu. Stavbou sídla byl pověřen autor mnoha významných staveb, architekt Johann Lukas von Hildebrandt. Výstavba dolního Belvederu byla zahájena v roce 1712 (někdy se uvádí 1714) a dokončena 1716. V roce 1717 začínají práce na Horním Belvederu. Postupně tak 0,5 km jižně od městských hradeb vznikl zámecký komplex skládající se z Horního a Dolního Belvederu, oranžérie, palácových stájí a zahrad.
Terasovitý barokní zámecký park vytvořil francouzský zahradní architekt Dominique Girard, který své znalosti získal při práci ve Versailles. Park zdobí velké množství fontán a mytologických soch. V roce 1719 byl na Horním Belvederu přijat turecký velvyslanec Ibrahim Pasha. Roku 1720 je Carlo Carlone, průkopník rokokového stylu, pověřen zhotovením stropní fresky v mramorové síni Horního Belvederu. K dostavbě horního zámku došlo v roce 1723. Pro špatnou stabilitu byl Hildebrandtem v roce 1732 upraven přízemní sál Horního Belvederu do dnešní podoby. Dne 21. dubna 1736 zemřel princ Evžen Savojský ve svém vídeňském městském paláci a dědičkou se stává jeho neteř princezna Victoria. V roce 1752 Dolní Belveder získala Marie Terezie. Do Horního Belvederu byla v roce 1776 umístěna císařská obrazová galerie a roku 1781 byla otevřena pro veřejnost. Roku 1896 budova prochází rekonstrukcemi vedenými architektem Emilem von Försterem. V roce 1903 se v Dolním Belvederu otevírá Moderní galerie jako státní muzeum. Během II. světové války obě hlavní budovy utrpěly značné škody. Části Mramorové síně v Horním Belvederu a Groteskní sál v Dolním Belvederu byly poškozeny při bombardování. Dnes areál slouží jako Belvedere muzeum.Text: historie
6.2. 2020 - Luděk Vláčil
Zdroje
https://www.belvedere.at, https://en.wikipedia.org/wiki/Belvedere,_Vienna a další
