Barrymore

Na místě zámku stál původně hrad, postavený v nevýrazné poloze na nízkém skalním suku nad mělkým údolím potoka Shanowennadrimina. Nevýrazná poloha někde u vody je pro anglonormanské hrady v Irsku příznačná. Jádro hradu zaujalo severní konec suku, jižně od něj se rozkládalo předhradí. Obě části hradu byly zhruba obdélné.

Ve zříceninách zámku je i dnes rozpoznatelná jižní hradba jádra hradu. V jihozápadním pravoúhlém nároží je napůl zasypaná přízemní místnost s částečně dochovanou valenou klenbou. Klenba nese otisky prkenného bednění, je tedy datovatelná do doby vzniku hradu na začátku 13. stol. Jen pár metrů východně od ní je další přízemní valeně klenutá místnost. Její klenba přiléhá na spáru ke starší hradbě. Při stavbě klenby bylo bednění kryto košatinou, jejíž otisk je dosud patrný. Použití košatiny datuje klenbu nejdříve do 15. stol. Místnost osvětlovalo široké obdélné okno v hradbě. V západní boční zdi je malý krb. Při vstupu do místnosti oknem v hradbě čeká na příchozího překvapení. Opačný severní konec místnosti je totiž otevřený do hluboké jámy kamenolomu. Střední část skalního suku byla v 19. stol. vytěžená. Zříceniny dnes stojí na dvou oddělených skalních ostrovech. Na tom severním stojí vysoké trosky zámku, zatímco na tom jižním jsou nižší trosky původního hradu. Zámek byl obdélný a patrně čtyřkřídlý. V jeho středu bylo nádvoří. Dosud stojí jeho rozměrné severní křídlo a část křídla východního. Trosky dosahují výšky pěti podlaží. Nejvyšší patro bylo podkrovní. Již tak vysoké zdivo korunuje trojice vysokých komínů. Jejich velikost je dána počtem jednotlivých kouřovodů. Jeden komín je šestidílný, druhý osmidílný a třetí dvanáctidílný. Do největšího komínu vedou kouřovody z krbů situovaných nad sebou ve čtyřech podlažích. Nejnižší z nich ve druhém podlaží patřil kuchyni. Po obou jeho stranách jsou v síle zdi pece. Dramatickou výšku trosek dále umocňuje skutečnost, že lom odtěžil skálu také v některých částech zámeckého interiéru. Dělníci doslova kutali uvnitř zámku takovým způsobem, že nechali jeho zdi stát na skalních ostrovech. Hloubka dolu přidala zříceninám další 3 m výšky. Návštěvník dnes hledí vzhůru na obnažené základy zdí, které stále nesou až čtyři podlaží zámku. Na severní straně zámku je terasa se zděnou terasní zdí, něco jako zámecký parkán. Na západním konci terasy je obdélná věž, založená vně skalního suku u paty zámecké skály. Její dutina bez otvorů mohla sloužit k čerpání vody z nějakého vodního kanálu nebo naopak k odtoku odpadu. V písemných pramenech je zmiňován akvadukt, který dnes ale není na místě patrný. Z předhradí dnes stojí jeho dlouhá západní hradba a kratší jižní hradba. Jeho vnitřní prostor byl v 19. stol. kompletně vytěžen. Obě hradby mohly vymezovat hranici pozemku majitele lomu. Těžba se u nich totiž zastavila. Západní hradbu je možno považovat za středověkou především díky vysokému skarpu. Ten by mladší novověká zeď neměla. Zámek byl v 18. stol. obklopen zahradou. Poblíž dosud stojí kamenný most přes potok a kamenné zdi zahrady na opačné straně údolí. Dnes jsou zde již jen pastviny.

Text: popis
25.2. 2021 - Pavel Semple

Zdroje
(https://www.archaeology.ie/archaeological-survey-ireland)