Velkým hospodářským přínosem pro panství hraběcího rodu Buquoyů znamenalo zpřístupnění a využití pohraničních lesních revírů a proto se hrabě František Leopold Buquoy začal vážně zabývat vybudováním dopravní cesty k přepravě polenového dříví a vorů. Hlavním cílem této vodní cesty byl velký sklad dřeva v Českých Budějovicích u Červeného Dvora, tzv. "holcplac". Zde se polena a vory vytahovaly z vody, část vorů se převazovala na širší, používané na Vltavě. Jako poslední místo k zadržení rozbitých vorů při nehodách nebo k zachycení nezvladatelného náporu volných polen před skladem u Červeného Dvora byla tato zdrž. Zřizovala se primitivním způsobem vždy před počátkem plavení každý rok z vorů s propustí, zakotvených silnými řetězy uchycenými na pilotách zaražených v březích řeky. Tato konstrukce nevyhovovala, takže v roce 1895 bylo přistoupeno k vybudování česel železných a již následujícího roku bylo hotovo. Tři železné brány, otevíratelné samostatně nebo najednou, umožnily pouštět takové množství polen, které byli zaměstnanci skladu u Červeného Dvora schopni vylovit. Projekt díla vypracoval vrchní zemský inženýr Johann Jirsík. Povolení ke zřízení rechlí bylo vydáno pražským místodržitelstvím a stavbu financoval velkostatek Nové Hrady hraběte Karla Buquoye.

Text: historie
2.12. 2023 - Památkový katalog NPÚ; Jaroslav Špiroch.