Od začátku 8. stol. byla většina Pyrenejského poloostrova součástí Umajského kalifátu. Ten se táhl od Pyrenejského poloostrova přes celé severní pobřeží Afriky až do dnešního Íránu. Al-Andalus, muslimské teritorium dnešního Španělska, byl od roku 756 autonomním královstvím. Umajský kalifát se na začátku 11. stol. rozpadl. To vedlo ke vzniku malého království (taify) s centrem v Granadě. Nejstarší královské sídlo v dnešní Granadě bylo právě v Albaicínu. Od začátku 11. stol. sloužilo místním vládcům. Teprve Muhammad I. (1232-1273), zakladatel Nasridské dynastie, začal na opačné straně řeky Darro stavět nové královské sídlo, dnešní Alhambru.
Albaicín měl téměř třicet mešit, vlastní vládu, soud a vojsko. V 11. stol. byly postaveny dosud stojící městské hradby a brány. Vodu do města přiváděl důmyslný systém vodních kanálů. Jednou z mnoha zdejších mešit byla mešita al-Murabitin. U ní byl nejpozději v 11. stol. postaven dosud stojící minaret. Pod tlakem křesťanských vojsk se Granada 2. ledna 1492 bez boje vzdala. Tím skončilo téměř osm set let muslimské vlády v Granadě. Na základě mírové dohody měla být respektována náboženská svoboda muslimských obyvatel města a okolí. Už o devět let později, v roce 1501, byli ale muslimové donuceni přejít na křesťanskou víru. Mnozí z nich emigrovali do severní Afriky. Mešita al-Murabitin byla v roce 1517 zbořena a na jejím místě byl postaven dnešní kostel sv. Josefa. Minaret byl upraven na zvonici a tomuto účelu slouží i dnes. V roce 1935 proběhla oprava, při níž byl minaret zbaven starých omítek. Do té doby k němu přiléhal jeden dům. Od roku 1994 je celý Albaicín na seznamu Světového dědictví UNESCO. Místní noviny El Independiente de Granada hlásí zemětřesení, ke kterému došlo 23. ledna 2021. Minaret má tři metry dlouhé trhliny v severním a východním průčelí.Text: historie
6.6. 2021 - Pavel Semple
Zdroje
(Aurelio Cid Acedo, The ALHAMBRA and Granada in FOCUS, Edilux S.L., 2008).
|
Přihlášení |
