Mnoho již toho bylo řečeno o bájném vrcholku Dyleni, který se pyšně vypíná přímo na samotné česko-bavorské hranici. Tato hora se od nepaměti stávala častým námětem ve vyprávěních zdejších venkovanů, již jí přisuzovali neskutečnou a čarovnou moc. A tak se máme ještě dnes možnost dozví dat z nesčetných bájí a pověstí o dění nejen na samotné hoře, nýbrž i v jejím nitru a o velikých pokladech, kterými prý oplývala. Prostřednictvím starých vyprávění se setkáváme s Benátčany - tak se totiž říkalo cizincům, Španělům, Vlachům i Němcům, kteří přišli do tohoto kraje, aby zde uplatnili v praxi své znalosti v dobývání vzácných rud a drahého kamení ze země. A toto jejich kutání bývalo povětšinou více než úspěšné. Smutné na tom bylo to, že zdejší starousedlíci přesto zůstávali chudí i nedále, zatímco nezměrné bohatství bylo odnášeno v hrubých pytlích na zádech Benátčanů do jejich vzdálené domoviny. Mnohé se o těchto prazvláštních cizincích vyprávělo a mnoho bývalo i záští mezi místními a jimi. Právě tak ovšem víme i o přátelstvích, jež přetrvala. po celý život jejich účastníků. A je-li řeč o Dyleni, nelze nevzpomenout na ty mnohé chudé vdovy a sirotky, kteří v čase největší beznaděje zde nalezli bohatství, jež je vytrhlo navždy z bídy a věčného ponížení. A snad k nejznámějším dyleňským pověstem patřívaly ty, jež tak krásně rozmlouvají o onom pyšném městě, které kdysi dávno hrdě převyšovalo svými věžemi všechny okolní lesní velikány. A právě pro pýchu, zpupnost a rozmařilost svých nehodných obyvatel se mělo údajně propadnout do nitra hory a tam žít dále svým obvyklým ruchem a čeká tam prý dodnes na své vysvobozeni.
Krásný, hrdý a impozantní je tento vrcholek hory Dyleně, jak se tak majestátně vypíná nad sladce zadumaným Chebskem. Působí jako starý moudrý děd, jenž s notnou dávkou shovívavosti a pochopením, daného mu četnými zkušenosti, shlíží na své vnuky a pravnuky, kterak se to tam dole činí a zmítají se v zajetí svého všedního lidského snažení a hemžení.Text: pověsti
22.3. 2021 -
|
Přihlášení |
