K jedné z událostí, které nakonec vedly k výstavbě úkrytu, došlo v roce 1830. V pátek 19. listopadu toho roku připlul z Liverpoolu do Douglasu parník St. George s cestujícími a poštou. Loď patřila firmě Saint George Steam Packet Company z Liverpoolu. Po vyložení byla ukotvena nedaleko od útesu Conister Rock. V noci z 19. na 20. listopadu ale přišel silný vítr, řetěz zátěž nevydržel a loď se uvolnila. I přesto, že byla udržována celou noc pod párou, byla příliš blízko útesu. Pokus o vyplutí selhal a loď se po páté hodině ranní o útes rozbila.
Dvacetidvoučlenná posádka byla ve velmi zlé situaci přímo před zraky probouzejícího se města. K záchraně byla vyslána dřevěná veslice s osmnácti muži na palubě. Záchrana nebyla nijak jednoduchá, veslice se málem také rozbila o útes. Nakonec byli ale všichni zachráněni. Velitelem veslice byl sir Vilém Hillary. Na jeho popud byl na útesu v roce 1832 postaven dnešní úkryt. Útes si totiž do té doby vyžádal mnoho obětí ze ztroskotaných lodí. I když se někomu podařilo na skálu vylézt, vystaven vlnám, větru a zimě bez pomoci stejně nakonec zahynul. Úkryt měl především útes zviditelnit, varovat lodě a ztroskotání předejít. To se také do značné míry podařilo, poněvadž po jeho výstavbě už ke ztroskotání na tomto místě tak často nedocházelo. Úkryt byl postaven podle projektu architekta Jana Welche z peněz veřejné sbírky a z přípěvku sira Viléma Hillaryho. Zpočátku byl vybaven pitnou vodou a jídlem. Na věži byl zvon k přivolání pomoci. Dnes je udržován v dobrém stavu a v noci je osvětlen.Text: historie
17.7. 2018 - Pavel Semple
Zdroje
(online Wikipedia)
|
Přihlášení |
