Původně královské území dostal někdy ve 13. století darem probošt pražské kapituly. Volyně se poprvé připomíná roku 1271, další zmínky pocházejí z let 1299 a 1327. Tehdy bylo podle Sedláčka předpokládané starší opevnění nahrazeno tvrzí opevněnou hradbou, které sloužila jako sídlo zdejšího purkrabího. Roku 1420 dobyli Volyni husité a novým majitelem tvrze a městečka se stal Přibík z Klenového, který je zde uveden roku 1436. Po roce 1450 však proti Přibíkově vůli se souhlasem Jiřího z Poděbrad získal Volyni Jošt z Rožmberka, probošt pražský a převor strakonických johanitů. Volyně byla připojena k jejich državě a nadále spravována dosazeným purkrabím.

Koncem 16. století se pražská kapitula začala domáhat na johanitech navrácení svého původního majetku. Roku 1619 obsadilo Volyni uherské vojsko, které se při svých výpadech do okolí často střetlo se stavovskými oddíly. Snad ještě téhož roku stavové Volyni opět opanovali, aby byla v následujícím roku poškozena císařskými. Roku 1629 se po dlouhých sporech strakonický převor vzdal Volyně ve prospěch pražské kapituly za finanční odškodné. V té době však již bývalá tvrz sloužila jako sýpka.
Hlavním stavením tvrze je obdélná dvoupatrová budova, jejíž východní polovina je hypoteticky řazena do 13. století, zatímco západní do století 14. Čtverhranné nádvoří je uzavřeno hradbou s nepravidelně šestibokou baštou zavázanou do severozápadního nároží. Jihozápadní a východní část hradby již neexistuje, jaká byla její podoba v těchto místech lze jen hádat. Archeologický výzkum objevil v ploše nádvoří i pod budovou tvrze zbytky zástavby, která tvrzi předcházela.

Text: historie
21.3. 2004 - Pavel Zany Komárek