Vlachovice se stejně jako okolní vsi zmiňují poprvé ve falzu založení vizovického kláštera z r. 1261. Poprvé použil predikát z Vlachovic jistý Víšek v letech 1333 a 1343. Až za jeho syna Buzka se roku 1391 zmiňuje i tvrz. Toto se však patrně týká tzv. horní tvrze, v poloze Hradiště, nad severozápadním koncem obce. Buzek z Vlachovic předává v r. 1420 svému synu Václavovi poměrně slušně rozmnožené majetky. Po r. 1449 se páni z Vlachovic dali na kořistění a rozbroje. Patrně z takto získaných prostředků byla kolem roku 1460 v dolní části obce, v dostupnější poloze, vystavěna nová tvrz. Na této nové tvrzi již sídlil Jan z Vlachovic k roku 1481. Rod z Vlachovic musel pro zadluženost tvrz roku 1544 prodat. Z dalších majitelů, kteří na tvrzi sídlili, je možno zmínit Václava mladšího Podstadského z Prusinovic. V roce 1574 bylo panství rozděleno mezi uherské rody Jakušiců a Aranyiů. Až Ester Forgáčová oba díly spojila, když Vlachovice připojila k panství Broumov. Vlachovická tvrz tehdy ztratila sídelní funkci a sloužila pouze pro správu panství. V r. 1702 se tvrz označuje jako neobydlený zámek – Kaštýl. Někdy v letech 1703–09 se na tvrzi úspěšně bránili rakouští dragouni proti Rákocziho kurucům. Od počátku 18. století se tvrz nezadržitelně měnila ve zříceninu, kterou snaha po levném a dostupném stavebním materiálu dostala do podoby současného tvrziště bez náznaků zdiva. Již na mapě stabilního katastru ze 30. let 19. století je vyznačena pouze oválná parcela po pahorku tvrze, bez jakéhokoliv stavení.
Text: historie
29.9. 2008 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
s využitím M. Plaček :Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri 2007