Zakladatelé horní tvrze v poloze Hradištěk využili svažitý terén v severozápadní části obce, na okraji srázu nad pravým břehem říčky Vláry. Vlastní tvrziště využilo svahový spočinek mezi dvěma výraznějšími terénními zlomy. Od svažitého terénu bylo tvrziště odděleno přibližně 10 až 11 m širokým příkopem, který se dodnes zachoval pouze na přístupové západní a jižní straně. Na přístupové západní straně je příkop dnes asi 207 cm hluboký. Před příkop byl vyhozen i val. Ten se však na přístupové straně nezachoval. Jeho pozůstatky lze nalézt pouze na jižní straně a v malých náznacích i na straně severní. O tom, že příkopem a valem bylo obehnáno celé tvrziště svědčí drobné náznaky valu na severu a terénní hrana pod severovýchodní stranou tvrziště, která vznikla srovnáním či splavením příkopu a valu. Vlastní tvrziště tvoří mnohoboký pahorek se zaoblenými rohy rozměrů přibližně 32 x 33 m, který však svou svažitou plochou sleduje klesání terénu. Jelikož je okraj obytné plochy jádra tvrze oproti přístupové ploše níže o 1,5 m byla čelní, západní strana jádra tvrze zvýšena až 2 m vysokým, mohutným valem. Ten měl fungovat jako štít proti ohrožení z nejsnáze přístupné strany. O náznacích možného valu i v jiných částech obvodu plata tvrziště není žádného náznaku. Stejně tak lze jen odhadovat umístění obytných a provozních budov v nejchráněnější východní části jádra. Jádro tvrze je bez výraznějších terénních náznaků možných staveb. Zástavba tvrze snad byla z větší části dřevěná. O možném využití kamene jako stavebního materiálu můžou svědčit větší upravené kamenné bloky použité jako ostění vstupu do sklípku vybudovaného v jihozápadním svahu jádra tvrze.
Text: popis
14.10. 2008 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
s využitím M. Plaček :Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri 2007
|
Přihlášení |
