Vělopolí bylo od svého vysazení alodním statkem Těšínského knížectví. Prvním známým lenním držitelem vsi, založené snad již ve 14. století, je zmiňován v letech 1448 – 1455 Matouš s predikátem z Vělopolí. Dalším jmenovitě známým držitelem vsi a panství je až v letech 1515 Beneš Vělopolský a v roce 1517 Beneš Šťastný z Velkého Pole (Velopole, Vělopolí) s manželkou Annou. Snad se jedná o jednu a tutéž osobu vlastníka. Naposledy se osoba s přízviskem Vělopolský (z Vělopolí) písemně vyskytuje v listině z roku 1541, kdy jako svědek vystupuje jistý Vaněk Vělopolský, snad syn či vnuk předešlého.
Vaňkem zřejmě rod vymřel či upadl do dluhů a byl nucen se panství vzdát, protože již v roce 1545 se jako pán na Vělopolí zmiňuje Václav Pelhřim z Třánkovic a na Velkém Poli s manželkou Marianou z Jarošína. Dle predikátu je možno soudit, že ve Vělopolí (Velkém Poli) sídlili nebo alespoň občasně pobývali. Pelhřimové z Třánkovic byli starou slezskou nižší šlechtou pocházející ze sousedních Třanovic (Dolních Třanovic) na Frýdecku. Václav Pelhřim zemřel někdy mezi rokem 1568, kdy je jmenován naposled a rokem 1576, kdy se písemně zmiňuje vdova po něm. Od roku 1579, kdy zřejmě zemřela či předala vdova Mariana z Jarošína panství synovi, sídlí na Vělopolí Kryštof Pelhřim z Třánkovic. V jeho případě se však nesetkáváme s predikátem z Velkého Pole (Vělopolí). V roce 1606, snad prodejem či smrtí Kryštofa Pelhřima, připadá vělopolské panství Erazimu Ruckému z Rudz, který se po Vělopolí i psal. Roku 1630-1634 se majitelem Vělopolí Petr Mitrovský z Nemyšle a po něm až do roku 1654 jeho syn Jan. Ani jeden neužíval predikátu podle Vělopolí. V letech 1654 až 1665 vlastní vělopolské panství Adam Bees (Běs) z Chrostiny (Chroštiny), který jej prodává za 4 200 zlatých Kašparu Tlukovi z Tošanovic a jeho manželce Dorotě Holé z Ponětic. Rod Tluků z Tošanovic pocházel z nedaleké obce Tošanovice a jeho příslušníci ovlivňovali dění na Těšínsku již od 14. století. Po Kašparově smrti, kolem roku 1665, se zde jako majitelé vystřídali zřejmě jeho potomci Jiří Rudolf Tluk s manželkou Sobišovskou z Šinovic (1665–1667), Maxmilián Tluk s manželkou Annou Marií Stařinskou z Bítkova (1667) a nakonec vdova po Kašparovi Tlukovi paní Dorota, která v roce 1671 prodává za 4 150 zlatých Vělopolí sv. pánu Gottfriedu z Logau a Altendorfu, který vlastnil a občasně sídlil na nedaleké Stříteži. Ten připojil vělopolský statek ke Stříteži, čímž fakticky zanikla existence Vělopolí jako samostatného panství.Text: historie
22.6. 2018 - Jiří Tichánek
|
Přihlášení |
