Velké Bílovice pravděpodobně založil rod Sirotků, jejich vymřením v roce 1306 přešly na Dobeše z Bechyně. V polovině 14. století je držel Herbord ze Zlína. Jan a Kuneš z Bílovic (pravděpodobně Herbordovi synové) prodávají Bílovice vdově po uherském bánovi Mikulášovi. Jako odúmrť je v roce 1400 uděluje markrabě Jošt lénem Erhartovi z Kunštátu. V roce 1417 nechává Boček z Kunštátu zapsat Bílovice s pustou tvrzí Liechtenštejnům. Je otázkou, jestli tvrz stála na místě tvrze pozdější, či jde o opevnění v poloze Hradisko. Za Liechtenštejnů byla tvrz několikrát zastavena. V roce 1481 byla například v držení Pertolda z Lipé. V roce 1500 sídlí v Bílovicích Leonard z Liechtenštejnu a je možné, že zde už nová tvrz stála, i když ve zprávách z roku 1524 a 1533 není zmíněna. V roce 1533 přecházejí Velké Bílovice na Žerotíny a jsou připojeny k Břeclavi. Ve třetí čtvrtině 16. století bylo doplněno renesanční křídlo.
Text: historie
4.4. 2011 - Petr Nožička
Zdroje
čerpáno z: M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001