Tvrz Turyň vznikla v dávných dobách na příkrém ostrohu nad tokem Zlámaného potoka, který je dnes nazýván jako Hluboký, a jeho bezejmenného přítoku. Ze tří stran je dodnes obklopen lesem, jen severozápadním směrem se nacházejí louky, pole a přístupová cesta z Litoboře. Jedna z nepodložených teorií tvrdí, že název obdržela podle toho, že byla opěrným bodem v dobách válek s durynskými nájezdníky v 10. století. Podle místní pověsti byla založena bájným silákem Ctiborem, který zvítězil v klání nad německým rytířem (heraldická pověst k erbu Bernarda Žehušického z Nestajova). Z této tvrze měla též pocházet hluchoněmá dívka, která se uzdravila poté, co se napila z boušínské studánky. Tuto pověst vypráví i Božena Němcová ve své Babičce.

Prvním známým vlastníkem tvrze byl Ješek z Litoboře, který byl v letech 1369-1372 též pánem na Chvalči. V r. 1372 je připomínán také jeho bratr Lítek Hanuš z Chlumu seděním na Litoboři, který byl v letech 1405-1414 spolupatronem kostela sv. Ducha na Hořičkách. Jeho nástupci byli od té doby nazýváni jako Litobořští z Chlumu. Václav z Chlumu (1433-1448) zapsal své manželce Kateřině věno na Hořičkách a Libňatově. Toto věno si vyprosil r. 1479 Jiří z Chlumu a z Litoboře, který byl již od r. 1464 připomínán jako pán na Litoboři, protože 9. července 1464 založil rychtu v Libňatově a v témže roce postavil na Boušíně dřevěnou kapli.
Jeho syny byli nejspíše Arnošt a Jan Litobořští z Chlumu, přičemž Jan seděl na Žírci, Sekeřicích, Milčevsi, Jenštejně a Pecce a zemřel v r. 1542. Právě od nich koupil litobořské zboží Kryštof ze Švamberka, ale již před r. 1517 prodal Litoboř, Chlístov a Hořičky Petrovi Adršpachovi z Dubé, čímž se tvrz dostala pod rýzmburské panství, a tudíž již nebyla jako panské sídlo potřeba. Zpustnout však musela již koncem 15. století, protože k r. 1487 je uváděna výslovně jako opuštěná a v r. 1534 při prodeji rýzmburského panství byla úplně pustá.
Při rozdělení téhož panství před r. 1582 se dostal jeden díl vsi k Rýzmburku a druhý k Adršpachu. Za skutečné rozdělení lze považovat smlouvu z 6. dubna 1579, kdy rýzmburské panství zůstalo sestrám zemřelého Hertvíka Žehušického z Nestajova - Mandaléně, manželce Adama Úlibského z Újezdce a z Kounic, Alžbětě, manželce Adama Bohdaneckého z Hodkova, a Lidmile, manželce Čertorejského z Čertorej, přičemž ještě v témže roce byly některé části panství odprodány. K rozdělení v praxi však došlo teprve následujícího roku, kdy Mandaléna obdržela rýzmburské majetky, Alžběta teplické a adršpašské zboží a Lidmila a její dědicové panství skalské a stárkovské. Mandaléna Úlibská z Nestajova prodala roku 1586 dvory kmecí v Litoboři, které dosud patřily k Rýzmburku, Jiříkovi z Dobřenic, vlastníkovi Třebešova, s nímž se dostaly později k Náchodu. Druhou část držela Alžběta Bohdanecká z Nestajova ještě v r. 1595, pak ji měl Petr Straka z Nedabylic (kolem r. 1600) a jeho potomci.
Na přelomu 18. a 19. století století byly zbytky tvrze úplně rozebrány, neboť kamenů z ní bylo využito jako stavebního materiálu na zdejší usedlosti. Sklepy a studny byly poté zasypány a bývalé tvrziště, zvané dosud Na Turyni, bylo osázeno drnem a později předěláno na ovocný sad, v jehož blízkosti byl postaven Vondráčkův statek č. p. 1.
Protože tvrz zanikla tak brzo a nic se z ní nezachovalo, není o ní velká zmínka ani v díle „Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Náchodském“, jež napsal PhDr. Zdeněk Wirth s příspěvky Františka Macháta: „Tvrz připomíná se poprvé r. 1369 (Ješek z Litoboře), později dostala se k panství ryzmburskému; r. 1534 při prodeji tohoto panství slove již pustou. R. 1613 dostala se půle s Třebešovem k panství náchodskému, r. 1637 s Heřmanicemi druhá část. Tvrz, nyní čtvrtlán čís. 1., byla zbudována na ostrohu, vroubeném lesem a potokem. Zbyly z ní nepatrně znatelné valy; studně a sklepy již dříve zasypány.“ Od 28. února 1964 je tvrziště památkově chráněno.
Dnes z ní zůstaly skutečně jen spoře viditelné zbytky valů, případně občas dojde k nějakému archeologickému nálezu, např. v místě č. p. 1, na předpolí tvrze Turyň, nalezl v r. 1960 Antonín Vondráček středověkou keramiku z 15.-16. století. To vyvolalo zájem archeologů, a tak o 22 let později prozkoumal podrobně turyňské tvrziště archeolog okresního muzea v Náchodě PhDr. Zdeněk Lochmann.

Text: historie
1.11. 2021 - https://www.turistika.cz/mista/tvrz-turyn-v-litobori/detail