Struhy

První písemné doklady o obci se vyskytují v souvislosti s panem Veselem a panem Boníkem, kteří byli v roce 1362 a 1366 držiteli kostelního podacího práva. V následujících letech přecházelo podací právo na potomky jmenovaných pánů. V roce 1380 byli uváděni pánové Vilém a Ctibor a Jan Ješek ze Struh. Po roce 1384 je v kronikách barvitě popsán spor s nedalekým zemanem Bořkem z Čachovic s farářem ze Struh, důvodem sporu bylo co jiného něž peníze. Koncem roku 1398 došlo ke změně majitelů panství a dále jsou uváděni páni z Chrástu, někdy se také uváděli jako ze Struh. V roce 1425 patřila čast obce pánovi Alšovi z Dubé. Struhy jsou také zmiňovány v souvislosti s panem Pešíkem ze Struh, který se v roce 1440 účastnil boleslavského sjezdu, usnesením tohoto sjezdu bylo tažení v roce 1450 proti Sasům. Syn chrabrého pana Pešíka se jmenoval Zdeněk z Chrástu a díky svému uváženému způsobu hospodaření získal i část obce Němčice. V roce 1492 zemřel a jeho majetek zdědila dcera Johanka, ta se provdala za pana Zikmunda z Doubravan. Paní Johana umírá v roce 1547 a veškeré své statky, tvrz, dvůr, ves Struhy, statek v obci Sedlec, Bratronice a v Chotětově, Radimice i dvůr v Němčicích odkazuje panu Janovi Mistrovskému z Nemyšle. Po vymření rodu Mistrovských přechází majetek se všemi polnostmi na Kryštofa Kyšperského z Vřesovic, ten umírá v roce 1612 a po jeho smrti je panství připojeno novým majitelem panem Adamem Linhartem z Nayenperka k panství Vlkava.

Tvrz je renesanční a dnes je součástí hospodářského dvora. Tvrz je dnes opuštěná a zpustošená, silně přestavěna a její renesanční původ je tvrdě potlačen a zdeformován. Jednopatrový objekt je doplněn barokními klenbami. Přízemí bylo rozděleno novodobými příčkami. Původní hluboký sklep byl změněn na kotelnu.

Text: historie
8.6. 2006 - Aleš Marek /Hrady a Tvrze na Mladoboleslavsku. 1. vydání v roce 2002. Zdeněk Fišer. Vydalo: Okresní muzeum Mladá Boleslav.