Samotná ves Čívice, připomínaná již roku 1294, se později dostala do držby drobné šlechty, což vytvořilo předpoklady k vybudování zemanského sídla. Vnitřní těleso tvrziště, vyhrazené dnes již zaniklé obytné zástavbě, obklopují mohutné valy jako pozůstatek vnějšího opevnění, k jehož vybudování posloužil materiál vytěžený z okružního příkopu. Tvržiště měří v průměru 25 m, jeho valy dosahují výšky 4–5 m a u paty jsou široké až 12 m. Blízká vodoteč bývala pravděpodobně využita jako vodní zdroj, ze kterého moh být napájen zaniklý vodní příkop tvrze.
Tvrz zde vznikla nejspíše ve 14. století. K roku 1398 se po Čívicích píše Hereš. Roku 1404 je připomínán Frencl z Popovce, roku 1451 Dubánek z Duban a Čijevic. Vilém Dubánec z Čívic, straník krále Jiřího z Poděbrad, padl při obléhání hradu Konopiště v roku 1468. Vnitřní vybavení obytných prostorů zaniklé tvrze ilustrují archeologické nálezy, objevené při výkopech na tržišti již v 19. století, kdy se zaniklé sídlo stalo – jako v mnoha podobných případech – zdrojem stavebního kamene pro obyvatele vesnice. Zajímavý je především soubor reliéfně zdobených kamnových kachlů a jejich zlomků s heraldickými i žánrovými motivy. Definitivní zánik šlechtického sídla v Čívicích pravděpodobně přineslo sloučení statku s pardubickým panstvím roku 1591 a následná ztráta rezidenční funkce.Text: historie
12.6. 2009 - rodo chrozit
|
Přihlášení |
