Raritu v rámci severovýchodní Moravy a Horního Slezska, spolu s nedalekou tvrzí ve Velkých Albrechticích, představuje pozůstatek vodní tvrze v centru obce Stará Bělá u Ostravy. Tento typ stavby představuje klasický příklad vodní tvrze typu motte.
Zdejší vodní tvrz se nachází v blízkosti hřbitova a bývalého panského dvora, který byl založen o něco později než samotná tvrz. Tvrziště tvoří malý ostrůvek uprostřed kruhového vodního příkopu o průměru cca 60 m, který v současnosti slouží jako rybník. Tvrziště samotné tvoří uměle navršený kuželovitý pahorek s velmi malým předhradím či nástupní plošinou, které jádro obklopuje takřka ze dvou třetin. Vrchol kužele tvořilo plató o rozměrech 20 x 24 m a výšce asi 5 – 6 m (od výše hladiny). Pahorek je částečně zarostlý většími stromy, převážně modříny. Jižním směrem se tvrziště zařezává do mírného svahu a je v těchto místech chráněno ze tří stran širokým zdvojený příkopem o šířce od 6 do 18 m. Na severní straně se příkop rozlévá v rybníček, který ještě i dnes příkop napájí vodou. Podobu tvrze si lze snadno představit jako jednoduchou obytnou věžovitou opevněnou stavbu, která se skládala z kamenného základu a možné dřevěná nástavby a malého podhradí či přístupové plošiny kolem. Nedaleko tvrze stával panský dvůr, který tvořil její hospodářské zázemí. Základové zdivo a sklepní prostory tvrze byly zbudovány z kamene. Horní patra tvořila patrně jen lehká dřevěná konstrukce, stejně jako venkovní opevnění. Dochovalo-li se na povrchu tvrziště nějaké základové kamenné zdivo, pak bylo zlikvidováno či použito při stavbě kamenného pomníku obětem válek, který se nachází na samém vrcholku nevelkého tvrziště. Pomník byl samozřejmě vystavěn bez dohledu archeologů. Na ostrůvek se dá pohodlně dostat přes malý betonový můstek ve směru od hlavní komunikace. Pro fotografování a prohlídku tvrziště je nejlepší zvolit období, kdy stromy na tvrzišti a kolem jsou zbavené listů, které přes léto tvrziště zakrývají.Text: turistické
17.4. 2006 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
Šlechtická sídla na Frýdecko - Místecku (J. Tichánek a kolektiv, 2006)