Puclice

Ves Puclice leží 4 km z. od Staňkova v mělkém údolí potoka Laškova. Jméno Puclice vzniklo údajně od puclíků - lidí buclatých. Nejvýznamnější památku vsi tvoří pozdně středověká tvrz založená na skalisku uprostřed vsi. Obec vznikla patrně v průběhu 13. stol. a stala se příslušenstvím nedalekého Hrádku zvaného též Lacembok. Ještě v r. 1379 náležely Puclice spolu s obcemi Krchleby, Čermná, Poděhusy, Chřenov a částí Kamenice majiteli Lacemboku Janu Bohuchvalovi z Hrádku. Krátce poté získala ves samostatnost a stala se zemanským statkem, na němž se rychle vystřídala řada drobných vladyckých rodů. Od počátku 16. stol. vlastnili ves rytíři ze Šlovic. Členové rodu, který se psal po sousedních Šlovicích, se živili vojenskou službou a na štítu nosili 3 stříbrné makovice. Puclice vlastnili až do pol. 17. stol., kdy se na Puclicích opět vystřídalo několik majitelů. K nejznámějším z nich náležel hejtman Plzeňského kraje Jaroslav Hora z Ocelovic. Posledním rodem, který samostatné puclické zboží složené ze tří vsí vlastnil, byli Širntingárové. V r. 1765 prodal Antonín Širntingár Puclice Trauttmansdorffům, kteří je připojili k horšovskotýnskému statku. Poddaní si jistě oddychli, vždyť Antonín proslul jako krutá vrchnost, po které zbývaly ještě v 19. stol. na tvrzi různé mučící nástroje -jmenovitě dřevěný osel k trestání poddaných. Puclická tvrz ztratila odprodejem funkci rezidence a byla používána jako skladovací a obytné prostory velkostatku. V pól. 17. stol. tvořilo ves 22 hospodářských usedlostí. R. 1757 se ves skládala ze 26 hospodářství. V r. 1930 tvořilo Puclice 80 chalup se 427 obyvateli. R. 1991 zde stálo 85 domů obydlených 250 obyvateli.

Za první Československé republiky tvořily Puclice jazykovou hranici mezi německými vesnicemi Horšovskotýnska a českými obcemi na Staňkovsku a Kdyňsku. Střed obce tvoří nepravidelná náves s rybníkem, nad nímž se vypíná skalka s tvrzí. Na severu a východě obklopuje skalisko příkop vysekaný ve skále, kterým protéká potok. Vlastní tvrz se skládá z obdélného stavení, v jehož sklepení se nachází pozdně gotický portál. Stropy přízemí jsou dřevěné. Na bývalé majitele upomíná nástěnná malba se znakem Horů z Ocelovic. Částečně je dochováno také 8 malovaných postav císařských granátníků, za nimiž vystupují stany tureckého tábora. Tyto malby připomínají vojenskou službu Jana Fridricha Širntingára. V 18. stol. byla tvrz o patro snížena. K budově je krátkým krčkem připojeno užší východní křídlo. V současné době (1997) zakoupil tvrz obecní úřad a započal s její opravou. Severně od tvrze, za příkopem, stojí budovy bývalého hospodářského dvora, které jsou zčásti ještě barokní. Louky severozápadně od tvrze byly v minulosti zatopeny vodami rozlehlého rybníka. Na návsi u rybníka stojí polygonální kaple sv. Máří Magdalény datovaná na portálu rokem 1842. Z této kaple pocházejí sochy sv. Mikuláše - kopie z doby po pol. 14. stol., a sv. biskupa z konce stol. 15. Šedozlatě polychromované sochy mohou snad pocházet ještě ze staré kaple, která stávala u bývalé tvrze. V Puclicích žila početná židovská komunita. První Židé jsou zde zmiňováni r. 1724. V r. 1849 žilo ve vsi již 10 židovských rodin. V letech 1892-1893 místní židovská obec zaniká a r. 1932 je v Puclicích připomínána poslední židovská rodina. Synagoga vystavěná kolem r. 1823 stávala údajně v místech nynější prodejny potravin. Významnou památkou židovského osídlení je hřbitov položený na okraji lesa asi 2 km jihozápadně od obce, přístupný po cestě od Křenov. Jeho založení je kladeno do r. 1750. Později byl rozšířen a ohrazen vysokou zdí, do níž je včleněna i stavba márnice vybudovaná v blízkosti brány. Hřbitov dnes zaujímá plochu téměř 2 000 m2 a obsahuje několik set náhrobků upomínajících na členy židovských náboženských obcí z Horšovského Týna a Staňkova. Pohřebiště náleží k nejlépe zachovaným židovským hřbitovům domažlického okresu. Hledíme-li od hřbitova směrem k Puclicím, spatříme v polích starý dřevěný tzv. Volkův kříž. Při cestě, která směřuje z Puclic k lesu Strachotínu (ve středověku zde stávala ves stejného jména), stojí za vsí kamenná socha sv. Jana Nepomuckého. Socha stejného světce hlídá cestu směřující z Čečovic do Puclic. V Puclicích je obchod a pohostinství.

Text: historie
4.7. 2003 - Publikace Horšovskotýnsko