Vesnice se v prvních písemných zmínkách připomíná v majetku kláštera sv. Jiří na hradě Pražském. Zůstává v něm až do roku 1305, kdy jí a sousední Velenovy získává jakýsi Kolda. Tvrz, možná nejdříve opevněný dvorec, vznikla v průběhu 14. století, nebo na přelomu 14. a 15. století za pánů z Dlouhé Vsi. Písemné zmínky o tvrzi jsou však až ze 16. století, kdy ves, dvůr a tvrz získává dědictvím po svém otci Častolarovi z Dlouhé Vsi jeho syn Mikuláš. Pak se zde vystřídalo několik majitelů, až se v roce 1572 dostává do majetku Pernkloba ze Šenreitu, v jehož rodě je až do poloviny 17. století. Jeho synové v roce 1667 prodávají drobný statek Ignáci Karlovi, hraběti ze Šternberka, majiteli nedalekého horažďovického panství. Připojením k němu se tvrz, v té době již určitě přestavěná na zámeček (pravděpodobně Pernkloby ze Šenraitu), stala sídlem hraběcích úředníků. Už za předchozích majitelů ztratila rezidenční funkci, takže ze současných hraběcích majitelů, kteří jej drželi až do pozemkové reformy, už neměl zájem nikdo zde mít své hlavní sídlo.
Po pozemkové reformě kupují v roce 1924 zámeček manželé Benediktovi, jejichž potomci vlastní zámeček dodnes. Přilehlý velký hospodářský dvůr byl jako zámeček při pozemkové reformě rozparcelován a stal se majetkem dvou vlastníků - Josefa Jindry a Matěje Vaňka. Ti přikoupili i hospodářské budovy dvora a přestavěli na obytná stavení. Dvůr tak zůstal rozdělen až do současnosti.Text: historie
9.8. 2024 - Jaroslav Špiroch
Zdroje
Kříž, Martin: Několik poznatků o tvrzi a zámku v Pačejově, Hláska XIX, č. 2, Klub Augusta Sedláčka, Plzeň 2008, dostupné online z https://www.klub-augusta-sedlacka.cz/Hl%C3%A1ska19-2.pdf
Hrady, zámky a tvrze království Českého, August Sedláček, díl XI, str. 216
Panská sídla jižních Čech, Pavel Koblasa,Daniel Kovář, str. 116, nakl. Veduta 2003
|
Přihlášení |
