Omice se prvně zmiňují na samém počátku 12. století, kdy patřily třebíčskému klášteru. Počátkem 14. století má Omice v zástavě Hecht z Rosic, kterého vyplatil roku 1319 Oldřich z Khessingu a zástava přešla na něj. Už v roce 1327 Alžběta (vdova po Václavovi II.) Omice Oldřichovi splatila a král Jan je věnoval spolu s blízkými (a dnes zaniklými) Bukovany klášteru na Starém Brně. Ovšem markrabě Karel už v roce 1334 opět potvrdil držbu Oldřichovu rodu, neboť ten měl o výnosné zboží neustále zájem a využil nástup Karla k moci.

Koncem století se pak k majetku dostává Vok z Holštejna.
Válek na přelomu 14. a 15.století využil Jošt Hecht z Rosic a zmocnil se Omic a Bukovan. To bylo v roce 1402. O deset let později Václav IV. Hechtovi za služby umožnil Omice a Bukovany vyplatit.
V roce 1353 získal Omice a Bukovany Přemek Těšínský s manželkou Magdalenou. Přešly na ně totiž všechny statky rosického panství, neboť poslední z Hechtů zemřel bez dědice. Přemek byl Václavův příbuzný, což mnohé naznačuje.
Roku 1464 začal spor o Omice mezi klášterem na Starém Brně proti Přemkovi, že drží ves spolu s Bukovany neoprávněně. Spor však klášter prohrál, neboť podle tehdejšího práva přešly statky jako odúmrť panovníkovi a ten je po právu udělil Přemkovi. Už ve stejném roce, 1464 se majitelem Omic stává Hynek z Bukvic a Rosic, jehož manželkou byla Eliška z Ojnic. V této době se naposledy jmenuje tvrz, která pravděpodobně zanikla v česko-uherských válkách. Roku 1493 obdržel dědičně majetek Znata z Kunvic a Omice se stávají definitivně součástí rosického panství.

Text: historie
15.1. 2008 - Roman Řezáč (s pomocí www.omice.cz)