Litožnice zřejmě vznikla již někdy v první polovině 12. století, jak napovídají některé archeologické nálezy a také zasvěcení dnes již zaniklého kostela sv. Gothardovi. První známá historická zpráva o vsi je ovšem až z roku 1351, kdy vdova po staroměstském měšťanu Ulmanovi prodává litožnické zboží Mikuláši Rokycanskému. Od roku 1379 se jako zdejší majitel několikrát uvádí Štěpán Litoměřický, který ves od roku 1412 pronajal své sestře Kateřině. O několik let později již patřila Litožnice Pecmanovi z Babic a Frenclinovi z Kotvic, za nichž je také poprvé v historických pramenech poprvé výslovně doložena existence tvrze. Rozdělené zboží získal před rokem 1476 Štěpán z Novosedl, který v tomto roce zapisuje věno své manželce Ludmile „v Litožnicích na tvrzi a na poplužním dvoře“. Po jeho smrti ale přesto došlo mezi vdovou a dalšími zájemci o tvrz k několika soudním sporům a nakonec byl statek připojen k sousední Dubči. Již roku 1506 se litožnická tvrz výslovně uvádí jako pustá a v následujících letech byla postupně opuštěna i ves s kostelem a postupně zanikla.

Stavební podobu tvrze, založené pravděpodobně ve 14. století, můžeme pouze odhadovat na základě dodnes dochovaných nevelkých zbytků zdiva. Zdá se, že byla tvořena jedinou věžovitou o rozměrech nejméně 6 x 8 metrů. Vzhledem k blízkosti potoka a problému se spodní vodou byla tvrz založena poměrně nezvyklým způsobem; budova byla po dokončení stavby zvenčí zahrnuta až po úroveň prvního patra zemí a kameny a její přízemí s trámovým stropem poté sloužilo jako sklep. Na rovině postavená tvrz tak budila dojem, že stojí na kopečku chráněném vnějším valem a příkopem, do kterého byla zřejmě přiváděna voda přímo z potoka. Podobu a vybavení předpokládaných vyšších pater dnes neznáme.

Text: historie
11.5. 2005 - J. Úlovec (in Encyklopedie českých tvrzí, II.díl, ARGO 2000)