Litovice

Tvrz Litovice se nachází ve vsi stejného jména, která je dnes součástí města Hostivice. Vznikla při poplužním dvoře kolem r. 1330, i když písemná zpráva o ní se v pramenech objevuje až r. 1405. Je jednou z mála gotických tvrzí, která si zachovala do dnešních dnů původní stavební dispozici.

Ve 13. století patřily Litovice Ŕehníkovi z Litovic, který se poprvé připomíná r. 1266 jako královnin podkomoří. Jeho bratr byla pražský biskup Jan III. (zemřel 1278), jenž se psal po novém hlavním sídle rodu „z Dražic“. Tvrz vybudovali až Řehníkovi synové Řehník a zejména Jan IV. z Dražic, který byl opět biskupem pražským (zemřel 1343). Byla to významná osobnost na nejvyšším českém církevním stolci. Při zastávání práv farního kléru i svého vlastního úřadu proti rozmáhajícímu se vlivu žebravých řádů dostal se s novými řády do sporu, byl obžalován u papežské kurie a odjel do Avignonu obhájit svá práva. Ze svého dlouholetého pobytu na dvoře papežově se seznámil s jihofrancouzským kulturním prostředím a po svém návratu do Čech vnesl mnoho nových podnětů do českého kulturního života. Mimo jiné povolal stavitele z jižní Francie, kteří se pak podíleli na mnoha stavbách, jež biskup podnikal: v biskupském sídle Roudnici to byl most a klášter nového řádu augustiniánů, výrazný byl vliv jihofrancouzských stavitelů při přestavbě rodového hradu Dražic, ale projevil se i v architektuře litovické tvrze. Poznáme jej zejména na tvarech a členění oken i na výzdobě reprezentačních místností ve druhém patře tvrze. Z bohaté gotické výzdoby se do současnosti zachovaly jen nepatrné zbytky. Rod pánů z Dražic Litovice záhy prodal, takže v druhé polovině 14. století seděl na litovické tvrzi už Pešek z Příboje, r. 1391 vlastnili tento statek Pavel a Václav z Jenštejna, bratři arcibiskupa Jana z Jenštejna. Koncem 14. století získal Litovice Zachař ze Svinař, který je r. 1405 hodlal prodat, ale z prodeje sešlo a na tvrzi seděl ještě Zachařův syn Jan a vnuk Bohuslav, a to až do r. 1500. Později se stal majitelem Litovic Bohuslav Chrt ze Rtína. Jeho synové se po otcově smrti rozdělili o statek tak, že tvrz, dvůr a ves Litovice dostal Martin ze Rtína. Ten je r. 1541 prodal Janu Otovi z Losu. Dědicové Oty z Losu, jeho synové Kryštof a Albrecht, prodali Litovice r. 1546 Albrechtu Šlikovi z Holíče. R. 1559 byl majitelem tvrze a statku staroměstský obchodník se suknem Šebestián Prunar a pak jeho potomci Jindřich a Jan Jarolím. Dalším dědicem se stala Jarolímova manželka Kateřina. Ta se po jeho smrti provdala za pražského konšela Jana Kutnauera ze Sonnenštejna, jenž byl r. 1621 popraven na Staroměstském náměstí pro účast v českém stavovském povstání. Pak se Kateřina Kutnauerová provdala potřetí, za Jan Natanaele Vodňanského z Uračova a odešla r. 1628 pro víru ze země. Její jmění bylo zkonfiskováno; Litovice připadly královské komoře a r. 1634 byly prodány nejvyššímu hofmistru Šimonovi z Thunu. Zanedlouho potom získal litovický statek František Adam Eusebius Žďárský ze Žďáru. Při dělení majetku r. 1688 připadly Litovice Anně Kateřině hraběnce z Magni. Od r. 1702 patřily karlu Jáchymovi Bredovi, který je trvale připojil k panství Tachlovice. Litovická tvrz sloužila jako sýpka po celé 18. a 19. století.

Text: historie
15.6. 2004 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Praha a okolí