Královice

Královice, založené částečně na území slovanského hradiště s dvojitou fortifikací (kolem kostela sv. Markéty), se připomínají v písemných pramenech poprvé k r. 1207, kdy se mezi svědky jmenují v jedné listině také Sudislav a Suda z Královic. Pravděpodobně ve druhé polovině 14. století vznikla zde při místním dvoře třípatrová věžovitá tvrz, kterou v r. 1388 prodal Pešík z Komárova spolu s dvorem a částí Královi M. Jakubovi ze Sušice a jeho sestrám Kříště a Kuně, kterým tento majetek zůstal podle desk dvorských i po Jakubově smrti v r. 1392. Z donátorských zápisů v erekčních knihách pražského arcibiskupství je možno usuzovat, že v r. 1396 patřila tato část Královi Janovi z Dubče a v r. 1408 Otíkovi z Kyj.

Pět dvorů v Královicích, které vlastnila v předhusitské době vyšehradská kapitula, zapsal v r. 1437 císař Zikmund spolu s křenickým zbožím Janovi Umrlému ze Suché a patronátní právo ke kostelu a další část vesnice byly postoupeny ke kolodějskému panství. Na tvrzi sídlil v r. 1431 zřejmě Václav z Královic a v r. 1441 byl zde majitelem Jan Chyba z Chlumu. V druhé polovině 15. století se Královice staly majetkem staroměstské rodiny Pechanců z Královic. Na počátku šedesátých let 16. století darovali zřejmě bratři Burian a Matyáš Pechanští z Královi královickou tvrz svému strýci Mikulášovi Skalskému z Dubu, který podle letopočtu na jižní straně věže (1562) k věži přistavěl vřetenové schodiště a její fasádu vyzdobil jednoduchou sgrafitovou rustikou. Ke Královicím získal Mikuláš Skalský odkazem od Matyáše Pechance v r. 1568 Sluštice, Zlatou a v r. 1575 mu císař prodal také Křenice. Když Mikuláš Skalský z Dubu a na Slušticích v r. 1588 zemřel, zdědili Královice jeho synové a ti je v r. 1596 prodali Lukrécii Bohdanecké z Nečtin. Z jejích dcer zdědila Královice Bohunka, která se provdala za Daniela Skalského z Dubu. Po její smrti je zdědily její dcery a od r. 1618 je vlastnila už jen Estera, provdaná za Jetřicha Šatného z Olivetu. Ta je v r. 1620 prodala Janu Jindřichu Rozenhajnovi z Janovic a jeho manželce Elišce, jimž však pro účast na stavovském povstání konfiskační komise v r. 1623 zkonfiskovala královickou tvrz s poplužním dvorem, polovinu zdejší vesnice a pustý dvorec v Babicích. Brzy poté komora tyto konfiskáty prodala knížeti Karlovi z Lichtenštejna a ten je natrvalo připojil k Uhříněvsi. Gotická tvrz v Královicích ( u čp. 19) se vypíná na ostrohu nad údolím potoka Rokytky a tvoří ji 20 m vysoká třípatrová věžovitá stavba s čtvercovým půdorysem o rozměrech 10,5 x 10,5 m, která je zastřešena nízkou dlátovitou střechou. Ke stavbě, jejíž třetí patro je vysunuto na krákorcích, přiléhá na severní straně přístavek s renesančním schodištěm. Tvrz je zčásti ohrazená kruhovou hradbou.

Text: historie
22.1. 2004 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku