Lhotka Kostelecká (mezi Kostelcem a Rychnovem) na rozeznání blízké Lhotky Rychnovské (kdež bývala ves a jednou bratří Čeští schůzi měli) již v 15. století zvána byla Lhotou Žalmanovou, bezpochyby proto, poněvadž tu někdy nějaký Žalman (Salomon) seděl. Tvrz tu povstala teprve za vlády pánův Vamberských. Mikuláš Pecingar z Bydžína na Starém Vamberce koupil v okolí našem několik vesnic, tak že panství Vamberské až skorem k branám Rychnovským pošinul. Tvrz vyzdvihl ve Lhotce z Nestajova, jež porodila syny Josefa Prokopa, posledního tohoto starodávného rodu, jež nemaje stálého zdraví r. 1757 zemřel. Máti přečkavši jej, zdědila také statek Přestavlcký a prodala jej r. 1762, 1. března Elišce Kavrianové z Hustířan na Kostelci nad Orlicí za 38.000 fl. a 100 dukátův klíčného (DZ, 594, M 22). Tímto trhem d ostaly se k panství Kosteleckému vsi Přestavlky a Skrchleby s dvory popl., ves Rajce a jeden dvůr sedlský ve Chlenech. 3) Ve staré době bývala u Lhotky ves. Poslední ze starých vladyk tu sídlivších byla Dorota Malšovská ze Žalmanovy Lhoty, kteráž tu bezpochyby věno zapsané měla. právo její ke Lhotce teprve Vácslav Mikuláš Pecingar krátce před třicítiletou válkou. Roku 1617 psal se tento seděním na Starém Vamberce a Lhotce, z čehož viděti, že Lhotka dostoupila hodnosti samostatného statku. V ty časy tedy vystavena jest tvrz zdejší, jíž ostatně Vácslav Mikuláš neměl dlouho užiti. Byv r. 1618-1620 na straně stavův evngelických, odsouzen jest roku 1622, 12. listopadu třetiny zboží svého, a místodržitel Karel z Lichtenšteina prodal r. 1623 dne 21. ledna zámek Vamberk a tvrz Lhotku s příslušenstvím Albrechtovi V. E. z Valdšteina. Od něho nabyla zboží tohoto směnou Marie Magdaléna Trčkova z Lobkovic r. 1624 a postoupila potom (vkl. r. 1628) panství Vamberského Kašparovi z Gramb,nejv. lejtenantu. Skutečně se stalo toto postoupení Vamberka i Lhotky již r. 1627, čehož svědectvím jest nápis při bráně dvoru Lhotky : Caspar Von Gramb, Röm. Kay. May. Obrister Leutenant C. V. (znak dvě orlice) 1627. R. 1628 bydlil na tvrzi této kněz Kamill z řádu sv. Benedikta, tichý, pobožný a pokojný. “ Při času masopustním t. r. pozdvihli se sedláci okolo Opočna, Nového města a Smiřic, škody veliké činíce na zboží jak duchovních tak světských. Nějaký díl jich vyrazil se a dokročil až na panství Kostelecké a Častolovské, a přiženouce se ke Lhotce, kněze Kamilla pochytili a utloukli. Brzo potom měšťané Kostelečtí shloučivše se s Častolovskými, na ně do vsi Lible nenadále v noci udeřili a je na díle zbili, na díle zjímali, ostatek rozehnali. Příčinou povstání byla jednak Marie Magdaléna Trčkova (zlá Magda), jež poddané své utiskovala, a Kamill také (snad pro přísné provádění katolické reformace a utiskování sedláků) své neštěstí zavinil. Poněvadž Grambovi také Kostelec od r. 1628 patřil a odtud se Lhotka mnohem výhodněji spravovati mohla nežli z Vamberka, přivtělena jest potom k dílu Kosteleckému (jednomu ze třech dílův, na něž r. 1635 rozděleno jest panství Grambovské). V popisu panství Kosteleckého z r. 1682, 2. května nacházíme také skutečně dvůr Lhotku, a při něm zůstal až na naše časy. O tvrzi se po r. 1623 zmínky nečiní.
Text: historie
24.5. 2024 - Jiří Čížek
Zdroje
Sedláček, August: Hrady, zámky a tvrze království Českého, sv. I Chrudimsko, Praha 1882
|
Přihlášení |
