Kokory se poprvé v písemných pramenech připomínají v pol. 12. století v soupisu majetku olomouckého kostela pro biskupa Jindřicha Zdíka.

Další zprávy pocházejí z roku 1279-1283, kdy se po Kokorách píše olomoucký sudí Ludéř. V roce 1347 se uvádí v Kokorách Pabeš a roku 1354 jeho příbuzný Soběn z místní větve mocného a v okolí Přerova a Olomouce (Majetín, Bolelouc, Tršice, Čekyně) hojně rozšířeného rozrodu Bludovců erbu lva, vyrůstajícího ze tří pahorků. Tento rod se o Kokory zprvu dělil s přerovským půrkrabím Ješkem a jeho synem Oldřichem erbu rýče, který se však po smrti Ješka přemístil na jiná místa. Důvodem tohoto přemístění mohl být velký počet členů Pabešova a Soběnova rodu (vladykové Kokorští z Kokor), kteří se snažili získat celé kokorské zboží. Vladykové z Kokor drželi místní zboží až do roku 1492, kdy je Bohuslav z Kokor prodal Hynkovi z Ludanic (vlastníku rokytnického panství). Při tomto prodeji se také prvně uvádí zdejší tvrz, která však jistě vznikla dříve, pravděpodobně po nabytí celého zboží vladyky z Kokor, tedy někdy po roce 1372. Po spojení s rokytnickým zbožím v roce 1492 přestala tvrz plnit funkci panského sídla, mohla však ještě nějaký čas dožívat a sloužit hospodářským účelům. Roku 1574 se výslovně uvádí tvrz jako pustá.

Vzhledem k těsné vazbě na vesnickou zástavbu byli jistě zbytky tvrze rozebrány a druhotně využity místním obyvatelstvem.

Text: historie
19.6. 2006 - O. Štěpánek, © M. Plaček: Opevněná středověká sídla šlechty - nové revidované lokality (in Přehled výzkumů Archeologického ústavu Brno, svazek 44, 2002)

Obec Kokory leží při státní silnici Přerov-Olomouc asi 6 km severozápadně od Přerova. Tvrz v Kokorách byla do nedávna situována do polohy Hradisko, avšak archeologický průzkum v roce 1989 odhalil jeho pravěký původ (věteřovská kultura a kultura lužických popelnicových polí…

turistické - O. Štěpánek, © M. Plaček: Opevněná středověká sídla šlechty - nové revidované lokality (in Přehled výzkumů Archeologického ústavu Brno, svazek 44, 2002)