Historie Kněževsi je spjata s počátky českého státu a křesťanství, prvně je zmiňována kolem r. 1088, kdy část vsi náležela kapitule vyšehradské. Původní osada se dvěma poplužími je sice doložena od r. 1088, ale podle listiny z kláštera sv. Jiří náležela Kněževes církvi již před sepsáním zakládací listiny vyšehradské kapituly, tedy v 10. století.
V době předhusitské byla ves rozdělena mezi několik držitelů; část totiž patřila klášteru svatojiřskému, další díl kapitule svatovítské a zčásti také zemanům, kteří se psali z Kněževsi. První zmínka o zemanech z Kněževsi pochází z r. 1249, první zpráva o tvrzi však až z r. 1383, kdy tu seděl Šimon Kněževeský. Také do minulosti blízkého kněževeského okolí patřily znamenité tvrze, např. ve Středoklukách a na Černovičkách, v Čičovicích, Lidicích, Hostouni nebo v Makotřasech. Co tvrz, to rytíř. Také v Kněževsi tedy existovala věžovitá stavba o několika patrech a v každém patře se dvěma až třemi místnostmi. Od r. 1397 patřila tvrz se dvorem královskému kuchmistrovi Mikuláši z Kněževsi a pak pražskému měšťanu Janovi z Kněževsi. Když r. 1420 císař Zikmund v čele křížové výpravy plenil okolí Prahy, oblehl také kněževeskou tvrz. Její obránci se sice vzdali, ale přesto byli i s přítomným knězem do jednoho upáleni. V r. 1434 je tvrz a část vsi doložena jako majetek Vítka z Landštejna a Želče, v r. 1466 pak Bořivoje z Okoře a po něm jeho dcery Kateřiny z Klinštejna. V 16. století tvrz zpustla a když r. 1575 prodávali bratři Fridrich a Jan Burian Sezimové z Ústí své dědictví Ctiborovi Služskému z Chlumu a na Tuchoměřicích, příznivci Jednoty bratrské, kněževeská tvrz již prakticky neexistovala. Zaniklá tvrz se nacházela v poloze Na Slovance. Na jejím místě nyní stojí pozdně barokní statek č. p. 36, který má výraznou bránu s rozeklaným štítem uprostřed s polopostavou sv. Jana Nepomuckého.Text: historie
18.5. 2017 - Jiří Špaček
Zdroje
( Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku VII, Svoboda 1988 a web obce)
