Počátky vsi a sídla Rovné či Rovný, tak jak se původně nazývalo, sahají do 13. století. První nepřímá zmínka o něm pochází z roku 1308, kdy se jméno vsi objevuje v predikátu Buška z Rovného, který se také psal Bušek z Harrachu - jednoho z předků pozdějšího slavného rodu Harrachů. Ten byl jejím majitelem do roku 1322. Po Oldřichovi, zmíněném roku 1325, je dále zmiňován Litvin z Rovného (1346) a Jan z Boru (1372), který se psal také z Rovného. Za dalšího majitele Buzka Harrachéře z Rovného (1422-1425 purkrabí v Krumlově) byla v roce 1423 tvrz spolu s poplužním dvorem a vsí vypálena husity. Buzek jí však záhy obnovil a seděl zde až do roku 1443, kdy je naposledy zmiňován. V druhé polovině bylo Rovné ve vlastnictví vladyků z Nemyšle. V roce 1487 Petr z Rožmberka jako poručník sirotků po Ondřejovi z Nemyšle prodal Rovné svému kancléřovi Václavovi, kterému král Vladislav Jagellonský dne 3. března 1488 udělil erb a povýšil ho do šlechtického stavu s tím, že se pak kancléř nazýval Václav z Rovného. Ten pak roku 1506 rovenské zboží daroval klášteru ve Vyšším Brodě, když si vymínil, že je bude užívat společně s manželkou do konce svého života. Po jeho smrti v roce 1531 se Rovného ujal klášter, kterému poté patřil následující staletí.
Text: historie
14.4. 2024 - Encyklopedie českých tvrzí, II.díl, kolekt.aut., nakl.Argo 2000 ; Wikipedie.cz; Památkový katalog NPÚ; Jaroslav Špiroch.
|
Přihlášení |
