Ve 2. polovině 14. století se zde setkáváme s několika zmínkami o existenci drobného šlechtického rodu. Jako první vystupuje v pramenech v letech 1360-1386 Filip z Keblan, po něm 1397-1402 jeho syn Bohuslav. Během 15. století získali vesnici, pravděpodobně i s tvrzí, vladykové z Hvozdna, kteří se následně začali psát Keblanští. Je pravděpodobné, že byli blízce příbuzní s původním zdejším rodem, protože jeden z doložených hvozdenských vladyků nesl poměrně neobvyklé jméno Kebl. Mezi lety 1476-1534 je připomínán Mikuláš z Keblan, který se také psal Mikuláš Keblanský z Hvozdna. Posledními mužskými potomky rodu byli bratři Wolfgang (Volf) a Mikuláš Keblanští z Hvozdna, žijící zde společně zřejmě již v roce 1558. Mikuláš padl v bitce s vojsky uherského arciknížete Matyáše v Poříčí nad Sázavou v roce 1608. Jeho bratr Volf je připomínán ještě o dva roky později a pak z historických pramenů mizí.
Můžeme předpokládat, že za dlouhého života těchto bratrů došlo ve 2. polovině 16. století k renesančním úpravám keblanské tvrze, která tehdy sloužila jako trvalé sídlo rodu. Existoval zde pivovar, nepřímo doložený k roku 1585. Tvrz s přilehlým dvorem, ovčínem a chmelnicí pak 15. března 1615 prodala jejich sestra Magdalena Kristýně Boubínské z Újezda. Od ní získal tento statek roku 1636 Lambert Segrand z Opleon a Tachbergu, roku 1650 zlatokorunský klášter, v jehož držení byl až do roku 1787, kdy došlo k dražbě většiny bývalých klášterních statků. V dražbě je zakoupil kníže Jan ze Schwarzenbergu a od té doby byl statek součástí českokrumlovského panství. Když se v roce 1785 připravovalo zřízení nejnižší jednotky duchovní správy (lokalie) v Keblanech, bylo uvažováno o přestavbě staré panské budovy, nejspíše tvrze, na kostel. Tato myšlenka však nakonec zůstala neuskutečněna. Zázemí pro vrchnostenské hospodářství v Keblanech představoval zdejší rozlehlý dvůr, jehož součástí byl pivovar a také bývalé panské sídlo, sloužící nejspíše jako obydlí správce a dalších zaměstnanců. Roku 1808 došlo k rozdělení dvora, parcelaci pozemků a rozprodání jeho části soukromým zájemcům. Do soukromých rukou se dostala i budova někdejší tvrze.Text: historie
30.9. 2023 - Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka, Historicko-vlastivědný spolek, D.Kovář, Protisk Č.B.,2011; Jaroslav Špiroch.