Umístění Jamnice v současné husté frýdecké zástavbě není jednoduché. Problematikou lokace Jamnice na katastru dnešního Frýdku se velmi podrobně zabýval pracovník Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku Jaromír Polášek, který je přívrženec teorie M. Borise
S největší pravděpodobností s Jamnicí souviselo středověké osídlení ve střední části Těšínské ulice, kde byly v roce 1981 zachyceny stopy po třech zahloubených objektech středověkého původu. Centrum Jamnice se mohlo rozkládat na vyvýšené plošině, kterou dnes protíná železniční trať na Těšín. Plošinu rozděluje na dvě části výrazný příkop, v malé sondě byly zachyceny keramické zlomky z 13. – 14. století, další byly nalezeny pod hranou splachu – jeden ze zlomků svým charakterem by ještě mohl přináležet období pozdní doby hradištní. Další, dnes nedochované nálezy, pocházely ze zahrad za zbořeným frýdeckým kinem Slovan. Celou plošinu vymezují ulice Potoční, Krátká, Nádražní, částečně Masarykova třída a zářez rychlostní silnice 1/87 (v úseku někdejší ulice Čechoslava Ostravického, která dnes díky estakádě neexistuje). S jamnickým osídlením pravděpodobně také souvisí početné archeologické nálezy z horní a střední části Těšínské ulice. Ve výkopech při velkoplošných asanacích starých domů, výstavbě nových objektů a při výkopových pracích bylo shromážděnomnoho keramických zlomků z 13. – 16. století. Tyto nálezy patrně souvisejí s přístupovou komunikací vedoucí k Jamnici od strážního hrádku, respektive dále ve směru k Těšínu.Text: historie
15.9. 2006 - J. Tichánek a kol.: : Šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku, Alpress, Frýdek-Místek 2006