Tajemná trhová ves Jamnice vznikla na jižní větvi staré dálkové cesty z Čech a Moravy do Polska, v trase vymezené Moravskou bránou, Starým Jičínem, Příborem, Frýdkem, Těšínem a Krakovem. Je velmi pravděpodobné, že vznikla jako slovanská osada ještě v průběhu 12. století a sloužila jako kupecká stanice. V pramenech se Jamnice uvádí kolem roku 1305 – „item in Jannutha“, 1327 – Jamnicz, 1580 – role na Jemnici.
Problematikou nejstarších dějin města Frýdku se zabýval Milan Boris, zastánce teorie, že Jamnice se nacházela v prostoru Frýdku a proti němu stál Dominik Drobiš, který nesouhlasil s popřením totožnosti trhové osady – městečka Jamnice se Starým městem u Frýdku. Teprve Jaroslav Bakala upozornil na existenci opomíjené listiny z 10. září 1335, která vznikla na základě sporu českého krále Jana Lucemburského s vratislavským biskupem Nankerem. Ke kostelu sv. Alžběty ve Vratislavi je v listině uveden jistý „Nicolaus de Fredek“, který je znovu jmenován v listině biskupa Nankera z roku 1340. Přehled dějin Těšínska v období vlády vévody Kazimíra I. (1316 – 1358) nenaznačuje politickou ani vojenskou příčinu, proč vznikl frýdecký hrad a v jeho sousedství nové město, které navázalo na starší předlokační trhovou ves Jamnici (Jannutha). Listina svídnického a fürstenberského vévody Bolka z 1. dubna 1337 mezi svědky uvádí jistého Bolka z Jamnice – „von Immnitz“. Otázka jamnické tvrze a její existence úzce souvisí s pozdějším založením frýdeckého hradu. Podle názvu tato osada patřila do zvláštní kategorie služebnostních osad, které původně obývali prospektoři – horníci („jamníci“), kteří těžili železnou rudu v knížecích službách. Jiný názor říká, že Jamnice nevznikla od základu „jáma“, ale od slovesa „jmouti“, tedy zajímati, zadržovati. Jamnice tedy mohlo být označení osady se specifickou funkcí (osada, kde se zastavuje, zajímá), ale mohlo jít také o označení obyvatel s tímto posláním (jamníci, zajímači – z dnešního pohledu strážci). Politické změny, jimiž Jan Lucemburský prosadil lenní podřízení slezských knížectví českým panovníkům, přinesly oživení a utužení vzájemných styků mezi Těšínskem a ústředními zeměmi Českého království a tím také stoupla důležitost a frekventovanost jižní větve obchodní stezky – hlavní spojnice mezi Moravou a Těšínskem ve směru na Krakov, vedoucí přes dnešní Frýdek. Odpovídající ekonomické využití a ochrana této cesty pravděpodobně vedly těšínské Piastovce k výstavbě nového pohraničního hrádku. Z roku 1327 se dochovaly dvě listiny, první vydal 18. února kníže Kazimír, druhou 24. února český král Jan Lucemburský. V obou je zmiňována Jamnice. Dalším pramenem, který dokládá existenci Jamnice je soupis desátků biskupství vratislavského. Mezi osadami z Frýdecka je uvedena i zmínka o Jamnici – „item in Jannutha“ Mnohem pozdějším písemným odkazem na Jamnici je záznam v urbáři frýdecko-místeckého panství z roku 1580. Doslovná formulace zní: „Role na Jemnici ležící nad Bahna, kterých měščané též užívají........lán role a 12 rybníčků v poli u města Frýdku v potokách, jenž slovou na Jemnici.“ Stejný název se objevuje jako pomístní jméno v 16. – 17. století ještě několikrát, pokaždé pro jistou část jižního katastru Frýdku. Naposledy je „Jemnický úvoz“ zmiňován ještě v roce 1817 v robotním výkazu obce Žermanic, poddanské vsi města Frýdku. Obyvatelé Žermanic mimo jiné měli za povinnost udržovat schůdky a úvoz u kostela sv. Jošta a jamnickou cestu s můstky.Text: historie
15.9. 2006 - J. Tichánek a kol.: : Šlechtická sídla na Frýdecko-Místecku, Alpress, Frýdek-Místek 2006
|
Přihlášení |
