Hustopeče a jeho okolí patří k nejstarším osídleným oblastem jižní Moravy. Samotná tvrz vznikla patrně těsně před polovinou 13.století a podle archeologické sondy byl její centrální pahorek minimálně zčásti nasypán. Můžeme ji tedy zařadit k typu motte, podobně jako nedaleký Koválov či Popice. Dnes se tvrziště nachází v horní části ulice zvané příznačně Hradní. Bohužel mělo tu smůlu, že bylo zemědělskou činností změněno k nepoznání a veškerá původní situace byla až na některé menší náznaky srovnána v oblý kopeček a je využívána částečně jako vinohrad a dále pro pokračující zemědělskou činnost.

Stavebník zvolil pro stavbu prodloužený konec plochého výběžku, vybíhajícího od jihu směrem do západního okraje dnešního města. Výběžek se ke konci zvedá a i díky dosypání tak tvoří poměrně výrazný konec, s velmi dobrým výhledem především na sever a východ. Dá se tedy říct, že i když konec výběžku, který tvrz zaujala, není nějak vysoký, tak tvrz měla poměrně dominantní polohu a byla slušně chráněna kratším, ale strmým svahem na severu a východě. Na západní straně dnes terén neklesá tak prudce, otázkou však je, jak moc to zapříčinila zemědělská činnost a vzhledem k převýšení s okolím je pravděpodobné, že strmější svah byl původně i zde a byl později roztahán a jeho sklon zmírněn. Nejohroženější tak byla tvrz od jihu, přestože zde terén klesá ještě asi 100 m, než začne opět stoupat a výběžek se rozplyne v náhorní planinu. I tady však bylo možné pomocí valů a příkopů vytvořit z hlediska obrany jistě slušnou pozici.

Podoba tvrze je dnes neurčitá, ale dá se však předpokládat jednoduchý středový pahorek a kolem něj příkop a val. Nasvědčoval by tomu i terénní stupeň asi 15 m šířky na jihovýchodě, který by mohl vzniknout zarovnáním příkopu a valu a je využíván jako pruh pole. M. Plaček však v roce 2000 publikoval nákres lokality, na kterém zřetelně pokračuje tehdy znatelný pahorek ještě přes celou šířku tohoto políčka. To by znamenalo, že příkop musel být až dál směrem na jih. Bohužel datum pořízení nákresu není uvedeno. Na něm zakreslený pahorek jádra má rozměry asi 19 x 16 m, dnes je však již zcela setřelý a srovnaný s okolním terénem, k čemuž jistě stačilo pár let intenzivní orby.

Na šířku okružního valu by tak mohl ještě ukazovat terénní stupeň na západní straně, využitý jako menší dětské hřiště, dnes již zarostlé. Pokud bychom hranu tohoto stupně vzali jako původní rozměr hrany okružního valu, znamenalo by to značně velký celkový průměr tvrziště, a to přibližně 60 m. Jak tedy tvrz ve skutečnosti vypadala a jaké byly její rozměry, se dnes ze zachované situace už nedozvíme a odpovědět na ní může snad jen případný výzkum.

Text: turistické
29.4. 2006 - Roman Řezáč