Prvním známým majitelem vsi Hrobčic byl Ojíř z Hrobčic, jmenovaný v historických pramenech v r. 1240. R. 1363 patřila bratrům Kerunkům z Lomu. Před r. 1378 získali Hrobčice kněz Valček a jeho bratr Berglin z Pernštejna, r. 1397 Vajkl a Žibřid Bernštejnové a r. 1483 Markéta z Byšic, která je připsala r. 1500 svému druhému manželovi Hanuši z Delen.
Zdejší tvrz se v pramenech poprvé uvádí v r. 1589 jako majetek Hynka Rausendorfa ze Špremberka a v r. 1592 jeho synů. Byla však postavena jistě již mnohem dříve. Stávala na vyvýšenině východně od vsi u kostela sv. Havla, kolem něhož je dnes hřbitov. Tvrziště kruhového půdorysu bývalo opevněno zdí a příkopem. Kostel, z větší částí románský, byl vybudován v druhé třetině 13. století a patří ke skupině tribunových kostelů zakládaných u sídel drobných venkovských feudálů. Spojení s emporovým kostelem naznačuje, že také tvrz v Hrobnicích existovala již ve 13. století. R. 1596 koupil ves Jan Mirešovský z Mirešovic a připojil ji k Mirošovicům. V r. 1600 byla tvrz propuštěna z manství k mosteckému hradu. V r. 1616 získal Hrobčice Jiří ze Šternberka a po Bílé hoře, v r. 1623, mu byly statky proměněny v manství. V r. 1668 získali Hrobčice Lobkovicové. Ve třicetileté válce byla tvrz dobyta Švédy a značně poškozena, takže ji r. 1650 obývali pouze šafář a bednář. Patrně při přestavbě kostela v r. 1726 vznikla na místě tvrze zvonice z brázděného zdiva. Zdá se, že tvrz stavebně navazovala na kostel nebo byla v jeho těsné blízkosti, protože zvonice je přistavěna přímo k jeho západnímu průčelí. Uvnitř tohoto přístavku je na pravé zdi umístěn renesanční náhrobek s kamennými reliéfy ženských postav a jmény Rosina, Lidamilia Rausendorf. Podle Schillera připomíná ženy, které byly při dobývání tvrze Švédy svrženy z oken. Schiller patrně vycházel z místní pověsti, nebo%t v první třetině 17. století Rausendorfové již Hrobčice nevlastnili a také renesanční ráz náhrobku neodpovídá době, které se dosud živá pověst týká. Ve vsi stojí i budova bývalého panského dvora využívaná dnes státním statkem. Na její východní straně je renesanční brána, zdobená vlaštovčími ocasy, erby Rausendorfů a letopočtem 1579. Ze statku vedla chodba až do kostela sv. Havla; její krátké úseky jsou v podzemí obou objektů patrné ještě dnes.Text: historie
13.2. 2006 - Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Severní Čechy
