Jakékoli přímé písemné zmínky z doby existence sídla nejsou dnes bohužel k dispozici, jeho existence a osídlení ve středověku jsou však potvrzené archeologickými nálezy (B. Dubský). Vzhledem k charakteristice dochovaného čelního opevnění s dvojitými valy a příkopem, chránícího vstupní severní stranu plošiny, je založení lokality (hradiště) kladeno však již do pravěku, kdy se v okolí rýžovalo zlato. Toto čelní opevnění chránící prostor asi 140 x 75 m je dodnes velice dobře patrné a jsou do něj proraženy dvě (zřejmě mladší) vjezdové šíje.
Ve středověku byla pak zřejmě zadní (jižní) část bývalého hradiště využita pro stavbu hrádku či tvrze, po níž se dochovala asi 3 metry vysoká vyvýšenina na zalesněném konci ostrožny, po stranách chráněná terasou s častým výskytem kamenné sutě. Povrch vyvýšeniny nese dnes jen nejasné stopy úprav a zásahů a v jeho severní části je patrná výrazná prohlubeň, podle starších popisů snad původně vyzděná. Bližší stavební podoba i osudy tvrze jsou však neznámé, a tak zatím nelze ani rozhodnout, zda pozdně gotický portál osazený ve vjezdu čp. 11 ve Dvorech pochází odtud, nebo naopak z Hrádku u Husince či z jiné lokality v širším okolí.Text: historie
26.2. 2007 - © F. Kašička, B. Nechvátal: Tvrze a hrádky na Prachaticku, Okr. muzeum Prachatice 1990
|
Přihlášení |
