Původní sídlo v Habří mělo pravděpodobně podobu rezidenčního dvora. Až při dělení rodinného majetku v r. 1523 je zde vůbec poprvé v souvislosti s Habřím užito označení tvrz.
Dolní (dolejší) tvrz má č. p. 3. Druhá část tvrze připadla v r. 1523 do rukou Kateřiny ze Sudoměře jakožto poručnici dětí po Oldřichu Roubíkovi z Hlavatec. Tento rod držel tvrz do čtyřicátých let 16. stol., pak se dostala do držení Petra Dívčického ze Sudoměře. Když mezi lety 1548-1550 zemřel, ocitly se rodinné statky v poručnické správě Adama Řepického ze Sudoměře, jenž zastupoval nezletilého Petrova syna Ctibora. Adam prodal 31.5.1550 Habří hejtmanovi hlubockého panství Václavu Strabochovi z Pernsdorfu. Strabochové drželi panství do r. 1581, kdy ho odprodali Vilémovi z Rožmberka. Tím ztratila tvrz svou samostatnost a stala se součástí krumlovského panství. Dosavadní panský dvůr s tvrzí byl změněn na poddanskou usedlost a byl sem dosazen sedlák Korunka (Skorunka). Hospodáři tohoto jména se zde střídali až do konce 18. století. Roku 1797 zakoupil tuto usedlost, označenou popisným číslem 3, Antonín Proll a jeho potomkům patří dodnes; od r. 2005 je v majetku Renaty Lieblové, dcery předchozích majitelů Antonína a Jany Prollových. Budova je i v současnosti využita jako rodinný obytný dům.Text: historie
4.11. 2017 - Jaroslav Špiroch
Zdroje
Kovář, Daniel: Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka, Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, České Budějovice 2011
|
Přihlášení |
