Původní sídlo v Habří mělo pravděpodobně podobu rezidenčního dvora. Až při dělení rodinného majetku v r. 1523 je zde vůbec poprvé v souvislosti s Habřím užito označení tvrz.

Horní (Hořejší) tvrz nese č. p. 1. Hořejší polovinu tvrze s polovinou dvora převzal Mikuláš Roubík z Hlavatec. V r. 1541 se stávají majiteli Jindřich a Jiřík Ojířové z Protivce. Jiřík se zde připomíná ještě koncem r. 1584; krátce poté zemřel. Po jeho smrti přešel přes jeho dceru do majetku Kalkreiterů z Kalkreitu, jež tvrz drželi až do r. 1620 (formálně ještě r.1623). Poslední majitel Melichar Kalkreiter z Kalkreiteru se totiž připojil ke konfederaci po boku vzbouřených českých stavů a proto v r. 1620 bylo Habří obsazeno císařským vojskem, vedeným generálem Donem Baltazarem Marradasem. V r. 1623 konfiskační komise odsoudila Melichara Kalkreitera ke ztrátě poloviny majetku, kromě jiného i Habří. Jako náhradu za válečnou půjčku císaři jej získal cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě.

Vyšebrodští cisterciáci připojili Habří ke svému statku Komařice a nadále využívali zdejší dvůr s pivovarem k režijnímu hospodaření. V r. 1788 byl vrchnostenský dvůr rozparcelován a rozdělen mezi soukromé zájemce. Samotné panské sídlo ztratilo pak svou rezidenční funkci a sloužilo jako byty. Z listiny z r. 1836 správy vyšebrodských klášterních statků se dozvídáme o využití objektu č. p. 1 (vrchnostenský zámeček - Schlőssel): přízemí obsahovalo bednárnu a hostinec, v patře se nacházel jednopokojový byt penzionovaného sládka a další dva pokoje, které sloužily pro příležitostné ubytování úředníků při objížďkách panství. V sousedství stál pivovar a kovárna.

Cisterciákům patřilo sídlo až do června 1920, kdy je koupila rodina Matoušova. Majitelem zůstala rodina až do sedmdesátých let. V r. 1977 koupila objekt Československá televize, která jej využívala jako součást sousedního dětského tábora. Po České televizi přešla historická budova na počátku 21. století do rukou rodiny Janowiakovy a byl tu obnoven hostinec s penzionem.

Text: historie
4.11. 2017 - Jaroslav Špiroch

Zdroje
Kovář, Daniel: Tvrze, hrady a zámky Českobudějovicka, Historicko-vlastivědný spolek v Českých Budějovicích, České Budějovice 2011

Původně rezidenční dvůr, jako tvrz (hořejší) se připomíná poprvé v r. 1523 při dělení majetku na dvě poloviny. Skoro 300 let patřil cisterciákům ve Vyšším Brodě. Zachovalá tvrz je pěkně opravena. Součástí areálu je bývalý pivovar. Slouží jako penzion (Haberský vrch…

anotace - Jaroslav Špiroch

Horní (hořejší) tvrz stála v severozápadním rohu usedlosti č. p. 1 a svým severním bokem přiléhala k sousednímu hospodářství č. p. 2 a 3 (dolní tvrz). Dnes tu najdeme protáhlou patrovou budovu, krytou valbovou střechou. Původní vzhled ani stavební vývoj neznáme, dnešní pod…

popis - Jaroslav Špiroch