Děrné

Vesnici Děrné nalezne neznalý turista asi 7 km jz. od města Bílovce a jen 2 km sv. od centra města Fulneku. Děrné by se dalo považovat pouze za periferii Fulneku, bez výraznější památky či historie, avšak i Děrné skrývá svou malou – velkou dominantu.

Dle historických pramenů bylo známo, že v obci existovala tvrz či sídlo, na němž sídlili zdejší manové. Otázkou však zůstávalo, kde vlastně děrenská tvrz stávala? Odpověď na tuto otázku přinesl až objev regionálních badatelů M. Borise a J. Tichánka publikovaný poprvé vr oce 1998. K přesnější lokaci jim napomohl dochovaný pomístní název "Hradisko", či zkomolený název "Radisko" na kopci u tzv. Hájkovského mlýna. Studiem katastrálních map se podařilo nalézt západně od obce malé návrší v holých polích, tvořící malý zalesněný remízek s četnými zbytky stavebního kamene, od západu i jihu chráněný jakousi teráskou, připomínající silně zanesený příkop a val. Severní strana lokality je silně poškozena zemědělskou činností, která mohla případné (pravděpodobné) opevnění na této straně zcela setřít. Celý areál tvrze, přibližně oválného půdorysu je cca 50 m dlouhý a 35 m široký. Východní strana tvrziště je chráněna doposud zachovaným ve skále tesaným příkopem. Vlastní jádro tvoří z plochy výrazně vystupující návrší zhruba oválného tvaru (rozměry cca 25 m x 18 m). Toto návrší vystupuje nad okolní plochu asi o 0,5 m v západní část a stoupá až ke 2 m v části východní. Tato hrana, kterou jádro tvrze vystupuje je tvořena znatelnou kamennou sutí. Vzhledem k rozloze i hojnému výskytu této kamenné suti lze usuzovat, že se jednalo nejspíše o malou tvrzku věžovitého charakteru z kamenného zdiva. Pozoruhodná je i skutečnost, že zbytky zdí této tvrze se zachovaly vyobrazené na rytině H. Erharda (podle Scheyererova originálu) z roku 1818. Že jde skutečně o zbytky této tvrze dokazuje samotná lokace v terénu s vyobrazením fulneckého zámku v pozadí. Stejný pohled se návštěvníku naskytne i dnes. Je-li tato hypotéza správná, znamená to, že zdivo původní tvrze bylo ještě na přelomu 18. a 19. století znatelné (Scheyerer žil v létech 1762 - 1839). Vedle sporadických písemných pramenů zde byly provedeny povrchové sběry archeologického materiálu. Malá kolekce keramických střepů je datovatelná vesměs do 14. až počátku 15. století. Z kovových předmětů byly sebrány pouze 2 ks kovaných hřebů, silně zkorodovaná šipka do kuše s trnem a část sekery, která však může být, vzhledem k povrchovému nálezu, záležitostí novější doby. Pro bližší poznání této lokality, rozsah objektů a přesnější datování by mohl pomoci alespoň částečný sondážní archeologický výzkum této nově objevené středověké lokality. Lokalita děrenské tvrze není nijak výhodná. Směrem k severovýchodu mírně stoupá terén až k samotné obci Děrné, přesto je tato lokalita pro milovníky historie a drobných hrádků velmi zajímavá. Dle osobních zkušeností však doporučuji návštěvu tvrze pouze v mimo vegetačních obdobích. Pouze tehdy si z místa odnesete i fotografie. Po návštěvě jádra tvrze si i v zimě odnesete krvavé škrábance po celém těle jako památku. Jádro je totiž neprostupně prorostlé drobnými keři trnek a šípků. Ovšem, jste-li stejní nadšenci jako já, určitě pár krvavých šrámů přežijete a nenecháte si tvrz v Děrném ujít.

Text: turistické
4.7. 2006 - Jan P. Štěpánek

Zdroje
Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek, 2003)