První zmínka o vsi Čížkrajicích je z r. 1322, kdy zde žil vladyka Jeník. Z jeho nástupců známe jen Beneše z Čížkrajovic (1354). Na počátku 15. století patřila ves Janu Žestovcovi ze Světví, po r. 1437 Sudlicům z Jívovice. R. 1544 si dal Václav Sudlice zapsat tvrz, dvůr a ves do obnovených desk zemských jako svůj majetek.

Na počátku 17. století seděl na tvrzi Jindřich Otík Brodský z Labouně. Pro účast na stavovském povstání v l. 1618–1620 byl r. 1623 odsouzen, ale statek mu byl ponechán. Vdova Elena, rozená z Kokořova, prodala r. 1638 zpustlý statek Johaně Sudkové, rozené Smrčkové z Mnichu. Podle odhadu z r. 1650 byla tvrz pustá a neobyvatelná. Tehdy koupil statek Markvart Býšovec z Býšova. Po jeho smrti (1669) zde hospodařil jeho starší syn Jan Václav († 1687).
Zadlužený statek Čížkrajice byl v r. 1708 prodán v dražbě. V odhadu statku se uvádí patrová kamenná tvrz, u níž byl také pivovar. Nový majitel Jan Jiří z Pichelsdorfu držel Čížkrajice do r. 1727, kdy je prodal Josefíně Rajské z Dubnic, rozené Zádubské ze Šentálu. Když ta v r. 1745 prodávala statek hraběti Františku Leopoldu Buquoyovi, byla ve smlouvě již jen zmínka o panském bytu. Nový majitel připojil Čížkrajice k Novým Hradům.

Text: historie
26.5. 2010 - Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – Jižní Čechy, Svoboda, Praha 1986