Historie trochu šířeji:

Graficke pismenko Východně od Plzně při staré trase zemské cesty z Norimberka do Prahy leží ves s pozůstatky tvrze. Roku 1379 byl majitelem sousedního Bukovce Heřman z Nečtin, který od r. 1384 používal přídomek „z Hrádku". Hrádek pak s Bukovcem tvořil statek, který většinou vlastnila místní drobná šlechta. Mezi střídajícími se držiteli vystupuje v r. 1408 velmistr křížovníků Zdeněk. Hrádek ve válečných událostech 15. stol. zřejmě trpěl blízkostí významné komunikace. Ještě r. 1445 jej drželi vladyka Martin se ženou Máchnou a zamýšleli jej zanechat dceři Anně. Avšak v první polovině 16. století pustý hrádek již vystupuje jako součást malešického zboží. Při dělení bratří Malešických z Poutnova r. 1544 dostal Jiřík za svůj díl pustou tvrz Červený Hrádek s pustým dvorem, ves se dvorem Vochov a vsi Chotíkov a Bukovec. Předpokládá se, že hrádeckou tvrz obnovil, když dočasně bydlel v Bukovci. Finanční vyčerpání snad by-lo příčinou zástavy zboží rokycanské obci r. 1564. Na statku, často zadluženém, se nadále střídali majitelé, až jej František Jáchym z Harnachu r. 1724 prodal plzeňské obci a učinil tak definitivní konec jeho samostatnosti. Zámek, dvůr, pivovar a ovčín v Hrádku stavené vytrvaly do konce 18. stol., kdy v důsledku raabizace započal rychlý proces rozchvacování budov, který lze sledovat srovnáním raabizační mapy a indikační skicy.

Text: historie
1.6. 2007 - Luděk Pitter