Předem je třeba upozornit, že výběžek byl osídlený již v pravěku a jsou zde potvrzeny nálezy kultury lužických popelnicových polí z pozdní doby bronzové. Pravěká lokalita zaujímala plochu přibližně 110 x 70 m. Její opevnění se však nedochovalo, ale dá se usoudit, že bylo sekundárně využito k obraně ve středověku, kdy v severním cípu lokality byla založena tvrz. Tvrz měla nejspíš jednoduché utváření se čtvercovým jádrem, které obklopoval příkop a val.

Do dnešní doby se zachovalo jádro čtvercového tvaru, o stranách asi 14 x 15 m. Na povrchu nejsou patrné žádné zbytky zástavby, několik málo kamenů se povaluje po stranách. Patrné jsou jen dvě nevýrazné prohlubně na jihovýchodní a západní straně. Obě jsou poměrně mělké a velké necelé 4 x 2 m. Zda souvisí se zástavbou nelze potvrdit. Jádro má dosud výšku mezi 2 až 3 metry a bylo zřejmě celé nasypáno. Vzhledem k tomu, že okolí tvrziště je stále zemědělsky využívané, byl příkop a val již dávno srovnán se zemí. Jistě vedl po všech stranách, přestože severní konec výběžku má převýšení okolo 20 m. Například směrem k severozápadu zbývá od jádra ke konci výběžku téměř 50 m, což naznačuje, že snad zde mohly stát budovy zázemí tvrze. Ta se dá předpokládat i na ostatních stranách, především na východě. Snad jen na severu pro ni místo nebylo. Je také možné, že výběžek je díky zemědělství o něco širší než původně a pak by tyto úvahy byly liché. Každopádně v současné době zbytek tvrziště působí uprostřed rovné plošiny, bývalého pravěkého hradiště dost nápadně. Znatelný příkop přetíná ostrožnu ve vzdálenosti asi 50 m jihovýchodně od tvrziště. Příkop je mělký, nejvíce 1 m hluboký a široký ne víc než 7 m a znatelný je i vnější val. Je snad možné, že je i původním ohrazením pravěkého hradiště, o tom jsem však zmínky nikde nenašel.

Text: popis
6.2. 2009 - Roman Řezáč