Nejstarší písemná zpráva o Bítově pochází z roku 1377, kdy se uvádí Ješek z Bítova. K roku 1413 se tu píše Ješek z Bítova, snad se jedná o syna předešlého. V létech 1415 - 1416 se prameny zmiňují o jeho synovi Bohušovi z Bětova. Roku 1431 se připomíná Tas z Bítova, který roku 1446 koupil Štítinu, Mokrolazce a Novosedlici. V létech 1432 - 1439 je tu Jindřich z Bítova a na Kylešovicích. Jeho syn Hanuš z Bítova (Hanuš Bietovský) je zde k roku 1498. Později je tu Hanušův bratr Václav spolu se svým příbuzným Alešem z Bítova. Roku 1467 se bratři Hanuš a Václav o majetek rozdělili tak, že Hanuš si podržel tvrz Bítov a ves Lhotku, Václav vsi Bítov a Tísek. Ale již za tři roky celý majetek opět spojili. Hanuš zemřel někdy brzy po roce 1479. Z písemných pramenů známe i Helenu z Bítova - Václavovu sestru, která je uváděna při majetku vsi Tvardavy. Roku 1519 prodává Hanušův syn Václav z Bítova vsi Bítov, Tísek, Lhotku s tvrzí a dvory s příslušenstvím bíloveckému pánu Václavovi z Fulštejna. Zápis v opavských zemských deskách se zmiňuje také o prodeji dvora a tvrze Bítovských. Noví majitelé sídlili na bíloveckém zámku, čímž tvrz v Bítově ztratila svůj původní význam i účel, postupně chátrala, až nakonec úplně zanikla.
Nezanikl však rod starých vladyk Bítovských z Bítova, který odtud pocházel a dle zdejší tvrze se i psal. Jejich rodovým znakem bylo na stříbrném štítě červené srdce plápolající červenými plameny. Nad helmou byla věž prostřelená střelou, která měla hrot červený, opeření pak bílo-zlato-bílé. Bítovští pocházeli zřejmě z rodu Ronovců, stejně tak jako páni z Lipé, z Lichtenburka, z Pirkenštejna, z Ronova či Přibyslavi. Jednotlivé větve tohoto rodu měly své statky v několika dalších místech v opavském Slezsku a na Moravě, podle kterých se psali, např. z Hrabyně, Liptyně, Sokolnic, Deštné, Vladenína a pod. Pro jejich početnost není zatím jejich vzájemná spojitost dostatečně jasná. Rod Bítovských počátkem 17. století patrně v důsledku událostí třicetileté války a celkového úpadku drobné šlechty zanikl.Text: historie
24.7. 2006 - Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek, 2003), Jan P. Štěpánek
|
Přihlášení |
