Území kde se Židé usídlili, pod mohutnou pevností benediktýnského kláštera a přímo vedle křesťanského města, se stalo místem setkávání dvou odlišných kultur.
Kdy do Třebíče Židé poprvé přišli nelze s určitostí říci. První písemná zmínka o usidlování Židů v Třebíči se datuje okolo roku 1410. Židé z tohoto jednoho z největších a nejstarších židovských sídlišť na Moravě postupně získávali velké jmění. Tato skutečnost vyvolávala u ostatních obyvatel značnou nenávist. Vzniká tak klasické ghetto se školou, synagogami, rabinátem izraelského náboženství a nemocnice. Židé také měli starostu a strážníka. Postupem doby se začali zámožní židovští obchodníci zakupovat na třebíčském náměstí a v jeho okolí. Což méně úspěšní křesťanští starousedlíci nesli velmi nelibě. Do malých a méně kvalitních domů v židovském ghettu se začali stěhovat dělníci a chudina. Vzniká tak zaostalá část Třebíče plná chudoby a sociálních problémů. Druhá světová válka znamenala pro ghetto obrovskou ránu. Židé z širokého okolí zde byli shromažďováni a v květnu 1942 byli odsunuti do vyhlazovacích táborů. Odjelo 281 osob a po válce se jich vrátilo pouze 10. V ghettu nalezneme renesanční domy s loubím na kamenných sloupech, domy barokní i klasicistní. Setkáme se zde také s uličkami s tzv.prampouchy což jsou klenuté rozpínací oblouky. V této čtvrti také byl rabinát což bylo sídlo a bydliště rabína. Tento barokní dům s mohutným opěrným pilířem se nachází přímo naproti Přední synagoze. Přední synagoga, která se též nazývá Stará škola je barokní stavba z let 1639 – 42. Byla postavena pravděpodobně na místě starší dřevěné svatyně. Druhou třebíčskou modlitebnou je Zadní ( Nová ) synagoga postavená v roce 1669. Na stavbě především zaujme mohutný opěrný pilíř. V interiéru objevíme nádherné nástěnné malby z 18. století. Po tzv. Vozové cestě se dostaneme k židovskému hřbitovu. Původní hřbitov byl umístěn pří klášterních hradbách. Ten ale musel být z popudu vrchnosti zrušen a tak byl na začátku 17. století zbudován za městem hřbitov nový. Hřbitov patří k největším v České republice – pohřebiště obsahuje okolo 3000 náhrobků ( nejstarší z roku 1625 ). V roce 2003 bylo třebíčské židovské ghetto s hřbitovem a klášterní románsko-gotická bazilika sv. Prokopa zapsány na seznam UNESCO.Text: historie
16.7. 2005 - Marek Pecka
|
Přihlášení |
