Do zářezu, kterým procházejí společně tratě Praha - Domažlice a Vídeň - Cheb, byla v letech 1903–04 umístěna železniční stanice Plzeň Říšské předměstí. Kromě ostrovního nástupiště s budovou, kterou se na ně scházelo z nově zřízeného přemostění, sem byly vloženy výhybky, které umožnily využití souběžného úseku obou tratí jako dvojkolejky a napojení nové vlečky Škodových závodů.
Výpravní budova byla umístěna na západní část nového nástupiště. Jedná se o secesní stavbu postavenou firmou Müller a Kapsa. Nová stanice si získala velkou oblibu cestujících z řad obyvatel Říšského předměstí i zaměstnanců nedalekého strojírenského gigantu. Proto bylo rozhodnuto ji doplnit druhou budovou, která měla sloužit pro přijíždějící cestující. V letech 1919–21 byla postavena východně od silničního mostu stavba podle projektu R. Buriana ve stylu velmi opožděné novorenesance. Uspořádání stanice s budovami na středním nástupišti, přístupnými z mostu nad tratí, je v českých poměrech unikátní. Velkoryse rozvinutý koncept začal přesahovat potřeby železniční osobní dopravy. Stanice, přejmenovaná roku 1945 na Plzeň Jižní Předměstí, výrazně chátrala. Na přelomu 80. a 90. let byla opravena novější, bývalá příjezdová budova, zatímco starší secesní objekt již desítky let beznadějně chátrá bez využití. Stanice sama jako samostatná po rekonstrukci zabezpečovacího zařízení zanikla a je dnes součástí stanice Plzeň hlavní nádraží.Text: historie
24.3. 2010 - Ivan Grisa
Zdroje
dle H. Hušičková a kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, III. díl, Libri 2003
|
Přihlášení |
