Jako náhrada původního projektu přehrady na Vydře, který narazil na odpor majitelů historických vodních práv, byla v letech 1937–42 postavena vodní elektrárna, napájená z Vchynicko-tetovského plavebního kanálu více než 3 km dlouhým podzemním přivaděčem, odbočujícím v regulačním objektu nad Mechovem (Mosau). Akumulaci vody na špičkový provoz zajišťuje nádrž pod Sedelským vrchem na severním konci Srní. Odtud opět pod zemí teče k tzv. vodnímu zámku přímo nad elektrárnou, který slouží finální regulaci přítoku na turbíny. Toto uspořádání umožnilo bez zásahu do údolí Vydry využít spádu 246 m, schopného i při průtoku pouhých 1,86 m krychlových za sekundu zajistit pohon turbín o výkonu 2 x 3,2 MW. Výstavbu financovaly Západočeské elektrárny Plzeň a podařilo se ji dokončit přes problémy počínající II. světové války (mimochodem plynoucí i ze skutečnosti, že se elektrárna ocitla přímo na území Německa, zatímco majitel podnikal v tzv. protektorátu).
Elektrárna se dochovala v původním stavu, na němž zásadně nic nezměnila ani důkladná rekonstrukce technologie v letech 2005–2006.Text: historie
29.5. 2009 - Ivan Grisa
Zdroje
dle H. Hlušičková a kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl 1, Libri 2001 a informačních tabulí NP Šumava v jednotlivých lokalitách
|
Přihlášení |
