Právě zde, ve Vítkovicíh se rozhodl arcivévoda Rudolf Jan vybudovat komplex, kde se mělo zpracovávat železo vyrobené v dřevouhelných vysokých pecích v Čeladné a Frýdlantě. Olomoucké arcibiskupství v minulosti již iniciovalo vybudování podbeskydských železáren ve Frýdlantě nad Ostravicí, Ostravici a Čeladné. Naproti tomu nechal ve Slezské části regionu, ve Frýdku, vybudovat arcivévoda Karel Habsburský v roce 1833 tzv. Karlovu huť. Dnes Válcovny plechů Frýdek-Místek.
V roce 1828 zde podle projektu F. X. Riedla vznikla pudlovací pec. Roku 1830 byla tato první pudlovací pec v monarchii zapálena. Železárny byly soukromým majetkem arcibiskupa a po jeho smrti v roce 1831 areál převzala olomoucká kapitula. Roku 1835 si železárny pronajal vídeňský bankéř Heinrich Geymüller, který je však ještě téhož roku postoupil konsorciu bankéřů, které ovládal Salomon Mayer Rothschild. Tak přišla na ostravsko slavná židovská bankéřská rodina Rothschildů. V roce 1836 byla spuštěna první koksová vysoká pec v Rakousku a v r. 1838 další. Současně začala výroba železničních kolejnic a železničních soukolí. V roce 1843 se Rothschild stal celkovým majitelem železáren, které tvořily dvě vysoké pece, slévárna, pudlovna, válcovna, kolárna a kotlárna. Roku 1847 byla vedle Rudlfovy hutě postavena nová Anselmova huť. Od roku 1848 je v provozu koksovna. Osou komplexu se stal náhon z řeky Ostravice. V roce 1873 vzniklo Vítkovické horní a hutní těžířstvo s majetkovými podíly Rothschildů a Guttmannů, jimž železárny patřily až do roku 1945. Těžířstvo představovalo jednu z největších monopolních společenství v Evropě. V poslední třetině 19. stol. byl areál přestavěn a náhon zatrubněn. V letech 1871-72 byla vybudována vysoká pec č.1 (největší v monarchii), která byla modernizována ještě v roce 1988. Roku 1902 zprovozněna vysoká pec č. 4. V roce 1909 železárny zaujímaly ohromnou plochu 510 ha. Těžířstvo vybudovalo ve Vítkovicích mostárnu, rourovnu, starou ocelárnu, elektronickou centrálu, a mnohé další. Nové budovy byly tvořeny stavbami secesního rázu z režných cihel. Vítkovické železárny byly po roce 1939 začleněny do koncernu Hermann-Göring-Werke. V letech 1944-45 byly železárny částečně poškozeny, záhy opraveny a po roce 1948 modernizovány. Staly se hlavním dodavatelem nového hutního kombinátu Nová huť. Roku 1962 zahájila výrobu nová vysoká pec č.6. Roku 1998 byly vysoké pece zcela odstaveny.Text: historie
17.6. 2005 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
Města a městečka...(K. Kuča), městské info
|
Přihlášení |
