První nález černého uhlí v oblasti Jestřebích hor byl učiněn v Markoušovicích r. 1590, jak potvrzuje Simon Hüttel v trutnovské kronice. Na Svatoňovicku bylo uhlí poprvé kopáno podle náchodského zámeckého archivu kolem r. 1634. Vrchnost si tehdy vyhrazovala dodávání nejkvalitnějších kusů uhlí pro potřebu dvorního kováře. Vzrůstající zájem o nové palivo si vynutil vznik nové profese uhlokopa, vznikla potřeba zakládat úpadní jámy, svislé šachtice a odvodňovací štoly.
Dědičná štola Kateřina byla založena koncem 30. let 19. století. Právě v té době, 29. listopadu 1839 zemřela Kateřina Vilemína, vévodkyně zaháňská, které téměř 40 let patřilo náchodské panství. Na její památku byla štola pojmenována. Podle plánu měla mít délku 1 km, aby odvodňovala výše umístěné doly na Předních horách. Nebyla však nikdy dokončena. Po dosažení 250 m v ní bylo krátce dolováno uhlí. Poté byl zájem horního úřadu zaměřen jinam a v 50. letech 19. století bylo dílo zastaveno. Díky puklinovým pramenům sloužila štola jako zdroj vody pro svatoňovické lázně, horní úřad, koksové pece a později i briketárnu u nádraží. V současnosti je voda využívána pro napájení vodotrysků. V letech 2010-2011 byl opravován důlní vodovod a ústí štoly rekonstruováno v délce 5 m z pískovce. Opěrné zdi vedle portálu a uvnitř štoly byly vyzděny z andezitu. V podlaze štoly je uloženo vodárenské zařízení. Za obnovenou částí je štola v délce 40 m zcela zavalená. Za vstupní mříží je vystaven důlní vozík, který byl používán v 50. letech 20. století při údržbě vodovodu a byl nalezen v závalu. Za ním je umístěn obrázek sv. Barbory, patronky horníků.Text: historie
27.7. 2017 - Jiří Špaček
Zdroje
( informační panel u vstupu do štoly)
|
Přihlášení |
