Starý moučný mlýn na vodní pohon měl ještě ve 30. letech 19. století podobu mohutné zděné obdélné budovy, označené číslem 87 (parcela 854). Severně při mlýnu překonávala přes most stará Těšínská ulice Černý potok, který se zároveň těsně nad mostem spojoval s potokem Vlčok (Vlček) a Bílým potokem. Černý potok dále pokračoval podél západní fronty mlýnu k jihu.
Je překvapením, že samotný mlýn nebyl závislý na vodě z tohoto potoka, ale byl napojen na systém uměle vytvořeného vodního kanálu (náhonu), který začínal na rozhraní Frýdku a Dobré na řece Morávce, a protékal dolní částí Frýdku. Do řeky, tentokráte Ostravice, vtékal až pod frýdeckým zámkem. Z náhonu byla od vodní papírny (budova č. 86) vedena na mlýn zajímavá smyčka kanálu - k jižnímu kratšímu průčelí mlýnu, kde byla umístěna dvě vodní kola, a za koly se příkopa zase vracela do původního náhonu u papírny. Po převzetí bývalého mlýnu Landsbergery po roce 1868 došlo k výrazné úpravě staré budovy. Nevíme přesně, zdali byla starší budova zakomponována do novostavby (v tom případě by bývalý mlýn obsahovala západní část dnešní stavby), nebo byl mlýn zbořen a nahrazen budovou zcela novou. Každopádně po přestavbě získala přibližně současnou, dvojnásobnou rozlohu. Mezi jejím západním průčelím a Černým potokem vedla úzká cesta k papírně (tehdy již textilkou firmy Munk) a na severu podél, nyní již textilky, vedla Těšínská ulice. Modernizace se dotkla spíše vnitřního vybavení budovy, strojního zařízení a „pohonu“. Vodní pohon na dřevěná kola, později patrně na turbínu, byl časem zcela zrušen a provoz doplněn o kotelnu s vysokým cihlovým komínem. Ke konci 19. století měly Rechle podobu mohutné zděné dvojpatrové budovy s třetím bedněným polopatrem a se zděnými štíty obrácenými k severu (do Těšínské ulice) a k jihu. Celek kryla mohutná dvojitě lomená sedlová střecha. Jednotlivé fasády byly prolomeny množstvím velkých obdélných oken (9 os podélné fronty, 9 os štítové), v přízemí půlkruhově ukončených, v patře se stlačeným segmentovým obloukem. Dřevěné polopatro pak jen velkými okny s dřevěnými žaluziemi. Překvapivě zdobná byla i fasáda. Okna lemovaly profilované štukové rámy, podokenní římsy, průběžná kordonová i korunní profilovaná římsa. Velkými, půlkruhově zakončenými okny ve dvou řadách nad sebou, byly prolomeny i štíty. Nároží štítů bylo zvýrazněno vytaženými „pilířky“ s jehlancovým zakončením. Při severovýchodním nároží stál vysoký cihlový oktogonální komín na čtvercové základně. Patrně v souvislosti s požárem sousedních budov bělidla a úpravny firmy Munk v roce 1912, byla poškozena i budova Rechlí. Po tomto požáru došlo ke snížení stavby o oba zděné štíty, dřevěné polopatro i sedlovou střechu, a budova získala plochou jednoduchou střešní konstrukci prosvětlenou skleněnými světlíky. Naopak fasáda byla doplněna o jednoduché ozdobné secesní prvky v nárožních pilířích atiky, průběžné horizontální lizény a nové podokenní římsy. V této podobě, se přibližně textilka dochovala dodnes. Bohužel, podepsal se na ni velký zub času, neúdržby a účelových úprav, kdy byla například západní uliční fronta k ulici Potoční opatřena nevhodnou břízolitovou omítkou, která setřela všechny ozdobné prvky této části fasády.Text: popis
26.10. 2019 - Jan P. Štěpánek
Zdroje
dle článků J. Poláška (Muzeum Beskyd Frýdek-Místek) a T. Adamce (Státní okresní archiv ve Frýdku-Místku)
|
Přihlášení |
