Existence panského pivovaru v Bílině je doložena od počátku 17. století, některé prameny uvádějí rok založení 1615. Od počátku souvisel s hospodářským dvorem v údolí Lukovského potoka pod zámkem. Roku 1660 vyhořel, v následujících letech byl rychle obnoven a na úkor dvora rozšiřován (např. část završená volutovým štítem s datem 1695 ve směru do Pivovarského náměstí). S technologickým pokrokem a zvyšováním produkce docházelo k četným dalším úpravám: 1798–1810 dle plánů Ing. Witschiegla, 1840–60 nová spilka, 1880 nová lednice a ležácký sklep ve skále pod zámkem (dobudován 1892–96 včetně spojovací chodby do zámku), 1888 hvozd, 1910 sladové humno a kolna k požehování sudů, 1916 nová kotelna a vysoký komín. Ještě po I. světové válce byla obměňována technologie varny (1920, 1936–39).
S přestávkou II. světové války patřil pivovar do roku 1948 Lobkovicům/Lobkowitzům. Po definitivním zestátnění prošel několika národními podniky, v posledních letech před úplným uzavřením fungoval již jen jako sladovna pro nový pivovar v Sedleci u Mostu. Od 70. let 20. století sloužily budovy jako skladiště a pokračovalo jejich chátrání. Roku 1990 byl navrácen Lobkowitzům, kteří jej roku 1996 prodali městu. Od té doby se hledá nové využití, takže chátrání dále postupuje. Rozsáhlá křižovatka Pivovarské, Wolkerovy, Teplické a Litoměřické ulice před severozápadním průčelím pivovaru (nazývaná také Pivovarské náměstí) vznikla roku 1942 demolicí někdejšího špitálního kostela sv. Alžběty a samotného špitálu, po válce zanikly další sousední domy.Text: historie
18.10. 2009 - Ivan Grisa
Zdroje
dle H. Hlušičková a kol.: Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 1. díl, Libri 2002
|
Přihlášení |
