Ve dnech 26.-29.10.1930 zasáhla oblast Vysočiny, zejména okolí Hamrů nad Sázavou a Račína, přírodní katastrofa, která však přinesla nejen pro hamerské občany také tolik potřebnou práci. Těžký mokrý sníh a následná vichřice způsobila v lesích 50-80 % škody. Na odstranění polomů si velkostatek Zámek Žďár, jemuž lesy patří, najal i Rusíny a Slováky.
Od r. 1931 se začala stavět k usnadnění odvozu klád nedaleko tehdejší zastávky trati na Německý Brod výhybka a rozšiřovala se cesta k Roudni. Na podzim r. 1931 došlo k výstavbě desetikilometrové úzkokolejky (rozchod 760 mm) od rybníka Dářko k nově postavené pile v Roudni. Pila byla postavena Považskou dřevařskou společností a měla parní pohon. Byla to zděná obdélníková stavba o rozměrech půdorysu 13 x 26 m, střecha byla sedlová a pokrytá lepenkou. Pila se skládala z podpilí zapuštěného do terénu, kde byly vybetonovány základy pro katry, pily a transmisní ložiska, a hlavní místnosti. V hlavní místnosti nad podpilím, kam se chodilo po dřevěné rampě z jižní strany, byly umístěny dva katry, dvojokružní a kyvadlová pila. Ke zděné stěně přiléhala strojovna, na betonovém základu tu spočívala parní lokomobila od firmy Wolf Magdeburg, která byla hnací silou celého provozu. Současně bylo postaveno 6 dřevěných domků, kantýna, skladiště benzínu, kancelář správce, domek strojvůdce a výtopna pro parní lokomotivu. V té době pracovalo na pile na dvě směny 60 lidí a dělníci dostávali na tehdejší dobu slušně zaplaceno. Dne 12.2.1932 si tehdy devatenáctiletý Stanislav Vytlačil uřízl ruku v zápěstí a jen díky rychlé pomoci nezemřel. Smrtelný úraz se přihodil dne 17.7.1933 strojvůdci Budínskému při srážce lokomotivy s naloženým vozem. V roce 1934 byla většina dřeva již zpracována, na pile pracovalo asi jen 6 lidí a na konci toho roku byl provoz ukončen. Zařízení pily a koleje byly demontovány. Dodnes stojí v mírné prohlubni dobře zachovalé základy pily i s vyčnívajícími kotevními šrouby, kde i laik pozná její jednotlivé části. Asi 20 m nad pilou se nacházejí pozůstatky železničního tělesa, jeho části jsou dodnes patrné a používané, stopy po trati se vytrácejí asi po 8 km. Tento článek je věnován pile v Hamrech nad Sázavou a dráze Dářko-Najdek, další dráhy a pily vzniklé v souvislosti s polomem r. 1930 nemám zmapované. Důvodem napsání tohoto článku byla skutečnost, že zde pracoval můj praděd Vincenc Teplý (doloženo legitimací zdravotní pojištovny) a děda Čeněk Teplý (viz foto).Text: historie
5.1. 2016 - Dějiny Hamry nad Sázavou od Ludka Lopoura a http://www.vzpominky.net
|
Přihlášení |
