O dolnořasnickém kováři Andreasu (Ondřeji) Stelzigovi se dochovalo jen minimum životopisných údajů. Neznáme datum ani místo jeho narození, nevíme tedy, zda pocházel z Frýdlantska či jiného v té době německojazyčného kraje. Je doložena jeho svatba roku 1669, lze tedy předpokládat, že se narodil někdy koncem třicetileté války. O 10 let později vedl delegaci poddaných z frýdlantského panství, která chtěla předat císaři Leopoldu I. stížnost na zacházení ze strany hraběte Gallase. Císař stížnost skutečně za svého pobytu v Brandýse nad Labem v listopadu téhož roku převzal, vzhledem k jejímu vyřizování hejtmanem Boleslavského kraje a následně samotným Gallasem však pochopitelně vyzněla naprázdno. Naopak byla jedním z důvodů pro vydání zákazu obracet se se stížnostmi přímo k císaři a nařízení o potrestání všech podobných pokusů.
V dubnu následujícího roku bylo na panství posláno vojsko, které mělo situaci zklidnit. V létě 1681 se mezi poddanými vybraly peníze na Stelzigovu další cestu se stížnostmi do Vídně a na úplatky pro příslušné úředníky. Kovář byl však cestou zatčen a převezen do vězení v Praze, odkud uprchl, byl však chycen a 7. 10. 1682 odsouzen k nuceným pracím v pevnosti Ráb (Györ). Odtud uprchl a skrýval se ve Slezsku a Lužici, odkud navštěvoval rodinu v Řasnici. Roku 1684 byl chycen a uvězněn ve věži frýdlantského zámku. Původně zamýšlený hrdelní trest byl změněn na opětovné vyhnanství v Rábu, kam s ním směla odcestovat i manželka. Přesun, který se uskutečnil 27. 4. – 11. 5. 1687 je poslední doloženou episodou Stelzigova života, o jeho dalších osudech neexistují spolehlivé zprávy. Stelzigův život a zejména legenda o něm se staly podkladem pro román Václava Kaplického Železná koruna.Text: historie
3.7. 2011 - Ivan Grisa
Zdroje
dle http://cs.wikipedia.org/wiki/Andreas_Stelzig
|
Přihlášení |
