Salmova, či také Hugova huť, byla založena v roce 1746 hrabětem Antonínem Hugem Salmem, majitelem zdejšího rozsáhlého panství. Hrabě Salm si uvědomoval ekonomický potenciál zdejších lesů (především po velkých polomech v r. 1739) a v kombinaci s nálezem železné rudy v blízkém okolí se rozhodl vystavět v údolí Jedovnického potoka nedaleko rudických nalezišť železné rudy huť, která by zpracovávala vytěženou rudu do kvalitního železa, po kterém byla obrovská poptávka, a zároveň by měla levný provoz díky bohatství zdejších lesů.
Areál hutě tvořily kromě vlastní vysoké pece i dvě kuplovny (šachtová válcová tavicí pec k přetavování surového železa v litinu, kupolní pec) a slévárna. Vrcholu dosáhl zdejší provoz kolem roku 1812, kdy se zde v průměru vytěžilo a zpracovalo na 27 000 vídeňských centů (cca 1500 tun) rudy. Déle však huť nedokázala odolávat levné konkurenci železa z rozrůstajících se uhelných hutí na Ostravsku a postupně upadala, až byla zcela odstavena a zanikla. Již koncem 19. století byla pro nedostatek rudy zrušena tavba železa a huť uzavřena. V části bývalého hutního areálu vznikla za 1. republiky větší pila. Jediným autentickým pozůstatkem hutě je vysoká kamenná opěrná zeď ve svahu nad levým břehem potoka, při lesní cestě. Ve zdi je dodnes dobře patrný klenutý oblouk otvoru tunelu (náhonu), kterým se k huti přiváděla voda jako pohon hutního provozu z rybníku Floriánek, který byl asi 300 m výše proti proudu potoka. Rybník je dodnes v terénu znatelný, i když je zcela vypuštěný. Nalézt lze i pozůstatky začátku tohoto do skály vytesaného tunelu. Kromě pozůstatků staveb huti lze v širším okolí vidět i relikty jejího výrobního provozu, respektive odpadu z výroby v podobě lesklých kousků strusky. Především pak kolem přírodní památky Rudické propadání, kam byla vyvážena.Text: historie
28.6. 2013 - © Jan P. Štěpánek
|
Přihlášení |
