Hanavský pavilon vznikl jako exponát číslo 27 pro Jubilejní zemskou výstavu Království českého, která se konala v Praze v roce 1891. Výstavu navštívilo přibližně dva a půl milionu lidí. Litinovou kostru pavilonu vyrobily komárovské železárny knížete Viléma z Hanavy v Komárově u Hořovic. Po knížeti je tedy pavilon pojmenován. Šlo o první budovu s litinovou konstrukcí v Praze. Návrh novobarokního pavilonu vypracovali architekti Otto Haieser a J. Hercík ve spolupráci s výtvarníkem Zdeňkem Emanuelem Fialou. Zdobné a figurální motivy byly provedeny ve slohu secese.

Kníže poslal na výstavu svých sedm set dělníků. Zaplatil jim jízdu vlakem a vstupné na výstavu. Každý z nich navíc dostal pět zlatých na útratu. Během výstavy byl v pavilonu prezentován výrobní sortiment slévárny. Součástí prezentace bylo, mimo jiné, několik desítek litinových krucifixů a litinová busta císaře Františka Josefa I. Císař navštívil pavilon 1. října 1891 za doprovodu knížete Viléma z Hanavy.
Po výstavě věnoval kníže pavilon hlavnímu městu. Jeho dělníci jej rozebrali a znovu sestavili na dnešním místě v Letenských sadech. Do roku 1967 sloužil jako vyhlídková restaurace. V letech 1967 a 1987 prošel důkladnou rekonstrukcí. Některé poškozené litinové části byly nahrazeny novými, vyrobenými podle původních vzorů. Pavilon znovu funguje jako restaurace. Od roku 1958 je památkově chráněn.

Text: historie
17.12. 2020 - Pavel Semple

Zdroje
(http://www.milpo.cz/data/_text/000015/2012-hanavsky-pavilon.pdf)